|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
"A-hoj.....proč?..."stojím mezi dveřmi,přikován úžasem při pohledu na mukla stojícího na plechovém kbelíku s opaskem kolem krku s koncem uvázaným na vodovodní trubce u stropu umývárny."Drž hubu...nech mě bejt!Vypadni!!"Už sípe a v obličeji je bílej jako stěna za ním.Rukama vyrovnává balanc a nohy se mu v kolenou třesou jako by měl zimnici."Slyšíš!...Nechoď ke mně,...vypadni!!!" "Já...."chci něco říct ale nevím co. "Drž hubu!!" Zavrávoral a jednou rukou se chytil opasku nad hlavou. Pustil jsem ručník a mejdlo z rukou. Co mám dělat?"Proč to děláš vole?"šeptám ale asi mi neodpoví. "Ty jseš blbej!" zařval a s bolestivou grimasou v obličeji polkl na prázdno."Co sem lezeš?!"Už zase sípal. Stále vyrovnával rovnováhu a očima koulel na všechny strany."Já.....mám toho dost!"vyhrkly mu slzy do očí a přeskočil mu hlas."Běž pryč,proč mě nenecháš?!"to už vzlykal a házel sebou na do boků,že to vypadalo na brzký konec. V tu chvíli jsem si uvědomil,že je rozhodnutej a že má asi pravdu.Jsem tu zbytečnej.Chce to vzdát.Nemá sílu čelit svýmu osudu, svým problémům.Nenávidí všechno i sám sebe.Čeká na okamžik. Na poslední kapku."Jseš zbabělec,posera,nula,jdi do hajzlu,ukonči to!"otočil jsem se a vzal jsem za kliku u dveří."Kam jdeš?Počkej!Proč to říkáš?Je to jinak!"Zařval a pak se to stalo.Zašramotil kbelík.Rychle jsem se otočil a vidím jak se mu jedna noha smekla a začal se naklánět dozadu,jakoby padal.Jen co jsem udělal krok,bylo pozdě.Kbelík se tlakem na jednu stranu vyšponoval a vystřelil s pod něho jako odkopnutej balon a s rachotem se odkutálel do rohu místnosti.Zamával zmateně rukama, vytřeštil oči a nohama se snažil dosáhnout na zem.Chtěl se postavit na špičky,ale byl moc vysoko.Trvalo to asi jen vteřinu ale pak se ozvalo křupnutí a praskání.Ne, nebyly to ani kosti ani páteř.Celé roky se vodoinstalace natírala barvou pro skrášlení životního prostředí zdejších trestanců. Avšak léta koroze se podepsala na soudružnosti materiálu i v této koupelně.Pod několika vrstami nebyl skutečný stav věci vidět.Tlak opasku s váhou onoho nešťastníka na zrezivělou trubku způsobil nejdříve deformaci a poté došlo v nejvíce rzí postiženém místě i k její zlomení. Neoběšený oběšenec se ve sprše tryskající vody skácel na dlažbu a když se chtěl zvednout, šokovaný stavem své situace,tak se mu jako boží prst snesla na hlavu tato přelomená trubka. Omdlel. A já doufal,že se mu po tomto zážitku a této ráně do palice konečně rozsvítilo.
|
|
|