|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
šperl I.
2001
detašované pracoviště
smrt
fakticky
srab
ženské meze
poznal jsem ženský orgasmus
výkřikem spojujícím
kontinenty
zrychleným kaleidoskopem
knihoven televize misek
stolu květin křesla
se psem
vnímaných periferním
třetím okem
pocitem, že se nenadechnu -
- i když mohu - a
udusím se, protože jsem
zapomněl, jak se
dýchá
ochablostí těla, mysli i chtění -
- nazdar a čau a náhle zenit za
mnou
a
co z toho mám
kromě:
"uvař"
"ukliď"
"umej"
"žehli"
"per" a
"dělej tohle" a
"dělej tamto" ... "nepij!"
"hlavně nechlastej"
poznal jsem jejich meze.
hlavně nezáviďte.
taková byla středa.
20/6/01
z
vlastně
to je ten nejbáječnější život -
- v jistých mezích -
- v 9.15 doma,
popíjet víno,
pročítat bondážové
časopisy, vnímat vrtochy
maggie, odmítat
telefony
psát si,
jíst a pít a
snít,
i když chodím do práce na soud přes
podatelnu
ale proč
stále ten pocit viny a obav
z následujícího?
vždyť ti,
kdo mají doma pár miliónů a od rodičů
domky a
auta a
byty a
zařízení a
lednice a
hudební studia a
vydupanou modelingovou kariéru -
tedy když už ne rovnou
agenturu a
večer najdou doma se vzkazem
20.000 a
přes noc to utratí -
- peníze a peníze a zábava a
zábava - v čem je ten rozdíl?
v přístupu?
bože, proboha: doufám, že ano!
(poslouchat skutečnou hudbu a
taneční hudbu - to je taky rozdíl!)
1/VIII/01
dostihy (radovánky na sněhu)
ty bolestivá nepřístojnosti
milá nevědomosti
sladká
sic!
proháním se na koni
vzpomínek,
jemuž chybí
noha,
ale držím se
křečovitě
hřívy
s přebujelými nozdrami
(chřípí v prdeli)
a pěnou vystřelující
od huby
není možné
zpomalení
ač důvodné
dnešní svět
vlomen do
kola
vlastního bestiálního
kanibalismu
připravuje
kyselý
déšť
výsměchu
sama sobě
a nedá
vydechnout
tobě ani
mně
a už ani ty
bufety pro chudáky
v centru
nejsou pro ty chudáky.
srovnej si:
poměr dosaženého a
obětovaného je neuvěřitelně
trapný.
svaž se, udaď se a
rozjeď sáně
mladý fotograf
bez dvou měsíců je to již
7 let, co mi bylo 20
nic mne neposunulo
kupředu
stejný stůl,
stejné obličeje,
stejná poloha
konstalace těžkého nezájmu.
popření autoritářství?
snad.
možná je v tom víc, než
jsem schopen si
připustit.
méně, než bych chtěl,
samozřejmě.
ale nakonec - je to vždy
tak - je v tom víc,
než si přiznáme.
nesmím ale nad tím přemýšlet
v noci.
1/01
říkej mi "němče!"
kdybych nebyl
oportunistou, se vší pravděpodobností
bych byl úspěšným
mladým mužem,
kariéristou,
bezprecedentním
filosofem, intelektuálem
ze stoky
pohodovým
ožralou s širokýma tlapama plácaje
každého
bohorovně po rameni a
taky bych byl reinkarnací
samotné noci (v černém plášti
a teniskách), hňupem
s pevným názorem,
trampem
či samotným oslepujícím
sluncem, studnicí bezbřehé, aeony
věků prověřené a nekompromisní
moudrosti.
jsem však tím, kým
jsem.
5/9/01
já vám to říkal
jako bych psal
vyhulený
ve "sluníčku"
(něco tu chybí -
- do "sluníčka"?)
jako
bych seděl u "přijela k nám
pouť"
nebo v las
vegas
"už se nemůžeš vrátit"
(tv prima - tý, vole)
"tak
tak tedy vítej, jako by se
nic nestalo"
: tak znějí
moje básně
zač. 01
co je to hematologie?
noc je
rozčarování dne
blouznění se změní
na
vyčerpávající
vědomost
a tušení
ošemetné
horšího
než denní
bujará
radost,
rozčarování. -
- slabá chvilka
pochopení
zvrátí
v okamžiku
tok času
nazpět
až ke chvíli,
kdy to všechno
začalo
až se z toho zesereš
jaro 01
láska k m.f.
přimhouřím oči,
abych snad
nezničil svůj z mysli
vytanulý,
opojný
a lechtivý
obraz
lásky,
té
největší na světě.
skloněn nad stolem,
nosem v pivu
snažím se
psát
a psát
a vypadat zajímavě,
zaujmout.
není dne, kdy bych si nenalil
víno,
není dne, kdy bych nemyslil na svou
lásku.
obrazy toho, co bylo.
rád
vzpomínám na chyby, již jsem
udělal vše mělo svůj
cíl.
a vše
směřuje stále k cíli.
kdybych byl
jakýkoliv, nezapřu svou
lásku,
tu
největší na světě
9/4/01
malá polní
7, 60, 600
a miliardu
k tomu
v KB ne,
ve spořitelně
chtěl bych bejt
na poušti s vámi
dvěma
"nechte si kecy"
vy ste vygumovaný
slávisti
panáčkové,
TO je malá
polní
to je na
výlet do parku
co ste dělali
na vojně?
nosili dříví?
ne, to je
re-maska
malá polní
je malej
batoh
ty bys velkou
polní neunes
vy ste vygumovaný
odjakživa
je malá polní
TOHLE!
nazdar!
di už domu!
rychlej přesun!!!
nikdy!
tak poď ty
šašku počmáranej
2 kapsy: všechno tam
mělo svý místo;
lékárna...
máš tam kus pole?
hlavně žahadlo
sem tam měl!
máš v tom jenom
bordel!
ruksak!...
malá
polní!...
tys byl na
vojně, ty
šašku počmáranej.
to bylo, teď
už to není
žižka
mi DĚLÁL
desátníka.
já du, vy
prasata!
dneska bude
kašička;
kašička! mňam!
ahoj.
ahój.
9/4/01
opatovská
|
|
|