|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Třeba to vyjde i zítra večer Autor: Rawen (Občasný) - publikováno 5.5.2002 (00:44:03)
|
| |
Na hrubý pytel hrubou záplatu,
do očí bolí to dvakrát tolik.
Vzala si do ruky dřevěnou sekyrku,
zabila topůrkem
do hrudi kolík.
Už jsme zas u toho.
Snáší se rána,
snáší se druhá,
sleduje ji třetí.
Další dvě už letí
směrem k zemi.
Není to novinka -
tohleto tření
mezi námi.
Z povzdálí ještě slyším hlasy:
"Zřejmě jí nějak ublížil." "Asi."
Několik frází - možná o počasí,
a pak šli všichni domů,
za svými druhými,
na teplou večeři,
všichni mě opouští dřív, než se zešeří.
Mohla odejít. Tisíckrát.
Ona tu přesto stojí dál,
disciplinovaně.
Chybí mi zasadit poslední ránu?
Ne že bych na tohle zrovna se ptal.
Přesto. Po letech jsem měl vážně strach.
Třeba jsem naposled překročil meze?
Je to jen nevěra, bože těch bylo...
Kdo ví, co zítra jí na mozek vleze?
Ještě ne. Není čas.
Vzala mě za ruku a zvedla z chodníku,
"Miláčku, tohle už nedělej" změkla mi v náručí.
Skončíme dnešní veřejnou rutyku.
A půjdeme domů.
Co bude příště?
Bojím se domyslet.
Místo pár odřenin tratoliště? ...
|
|
|