|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ariel (Občasný) - 8.1.2008 > mně vadí "růženec". já myslím, že použít "růženec" vkusně je hrozně těžký
a vaděj mi dost "první zuby", a částečně i "vlásky". já jsem fobik
| | | <reagovat |
|
| opožděné zrcadlo (Občasný) - 8.1.2008 > ariel> rozumím. a tentokrát zkusím rozkrýt kořen. urtext má (nevyznám se sice v jeho syntaxi dokonale, ale nedbalo jsem taky):
na šnůrku,
místo korálků
určené na vzpomínání
mně to nějak tak zasociovalo. vzpomínat při probírání. první zuby, někdo si je schovává na vzpomínání. do toho babička a pořáně s tím kartáčkem, ať máš zoubky jako perličky. a tatáž babička dneska... růženec, dobře, nechám na čtenáři, ať si má pravdu, že se nepovedl vkusně, zuby spral ďas. ale pro vlasy některých babiček i dědoušků lepší slovo než vlásky nenajdeš.
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ariel (Občasný) - 22.1.2008 > roburovo táhlo> hele. tohle vypadá na mnohočetnou poruchu osobnosti, ale kdybych si to opravdu myslel, tak ti to sem nepíšu. a ještě. kdyby ti moje poznámky vadily, dej vědět, a já se budu krotit. ale ubika by to mrzelo.
no, a mě pomalu začíná docházet, proč jsem naživo s totemákama tak bloklej. prostě bych asi nedovedl čelit tomu, kdyby byl ubik lidma odmítnutej, nebo tak. říkám si, tady se víc může - ve smyslu projevu aktivního (bejt upovídanej) i pasivního (bejt kamennej)
| | | <reagovat |
|
|
cit-i-zen (Občasný) - 21.1.2008 > je to věc přesně z toho rodu, kdy mrazí, šimrá v zádech, je to přesně ono, mám tu dětskou radost, jen přemýšlím o metodě, fascinuje mně kam to dokážeš zavést, ty nitky původní básně, jak to zatočit, je to takový šátkový tanec...on mimo jiné vlastně nikdo nedělá nic jiného se svou básničkou, prostě si to tahá všelijakou cesou, akorát, že původní-explodující slovo je doměle vlastní, a přesto jako by za touto metodou někdy cítím takové ty rozevřená ústa, a teď:
jsou v radosti, řevu, nebo šklebu?...sám teda nevím co tím myslím, to předesílám
| Body: 5 Doporučil
| | <reagovat |
|
| opožděné zrcadlo (Občasný) - 21.1.2008 > cit-i-zen> Ta práce (a i držtička u ní) je pokaždé krapítko jiná. Jednak jsou různé metody, jednak si každý urtext říká o jiné zacházení. Tenhle si celou dobu, od samého konce, kde jsem začínalo, říkal sám, mně stačilo zapisovat. A rety asi pevně stiskly. Práce s vlastními texty je trochu jiná. Teoreticky by to mělo být stejné, ale není. Ba, jak říkáš: domněle vlastní slova. A možná i pocit nějakého závazku: tušíš, kam se to původně mělo brát a bráníš se změnit směr. Ta slova byl k jinému -- přitom je to matérie, šroubek jako šroubek. (?)
Ovšem -- je hodně těch, co nedají dopustit na první verze a druhí nikdy nedělají a pohrdají dělníky slova :))
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
Kelly (Občasný) - 20.5.2008 > no a zase je to roztomilé,,, zoubky si též někde schovávám, znám,,, naštěstí zatím ne protézky ;o)
akorát furt jsem trochu na rozpacích, proč ti do toho skočil ten skokan (původně jsem četla klokan), a je on kvákavej nebo na lyžích? vím, je to na mně, jen teď nevím, kterýho si mi tam hodím víc,,, ale asis hlavně potřeboval někoho, kdo by se bíle vyronil ;o)
Ovšem POZOR, ty tvé dvě skoro stejné půlky mě upomněly na tuto historickou perlu, hihi
http://www.totem.cz/enda.php?a=31380
| | | <reagovat |
|
|
|