Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 26.11.
Artur
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Film
 > Film
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<předchozí v kolekci Nebe nad Berlínem z kolekce SubKol
Autor: sirka (Občasný) - publikováno 23.4.2002 (09:26:35)

Vznášela se v nebi nad Berlínem a kdo jel okolo, mohl si ji prohlédnout. Okřídlená, byla nucena poletovat světem a nést anděla. Anděla, který byl nucen dávat lidem radost, když sám jí měl tak strašlivě málo. V člověčí podobě je však více vážená, a tak místo toho, aby se lidé stávali anděly, stávají se andělé neanděly. Vážená člověčí…..myšlenka.

 

Coby andělé strážní přišli Damien (Bruno Ganz) a Cassiel (Otto Sander) na svět, aby dohlíželi nad lidmi a jejich myšlenkami. Mohou je totiž normálně slyšet, stejně jako mohou levitovat, aniž by byli obtěžkáni lidskou “pozemskostí”. Tyto dvě výhody se jim moc nezamlouvají a (jako každý člověk) touží samozřejmě po něčem, co nemají. Po pozemskosti, po schopnosti vidět barvy, cítit čerstvý vzduch a okusit na jazyku rozličné pozemské chutě, které popisuje tolik lidských knížek. Téměř polovina filmu patří kaleidoskopickému vyjádření lidských myšlenek v pestrém spektru lidských povah a nálad. Většinou ale slyšíme pouze pesimistické názory na svět, a tak musejí andělé často zasahovat, aby dotyčnému obrátili tok myšlenek optimističtějším směrem. Na konci dne však vidíme upracované anděly, ty samé, co se na nás ráno usmívali.

 

Damien a Cassiel jsou již “andělováním” hodně unaveni. Několikrát za den se stýkají a pro zlepšení nálady si vyprávějí, co kde viděli a slyšeli zajímavého. Baví se také přemýšlením o nádherném světě, kde člověk může cokoliv uchopit, nebo ochutnat.

 

Damien působí přátelským dojmem, je opravdu snílek a za svou ideou je ochoten jít kamkoliv a po dosažení zůstává v počátečním nadšení. Na rozdíl od svého přítele Cassiela, který svými tvrdšími rysy a chováním spíš evokuje toho, jenž rád poslouchá přítelovi touhy a podřizuje se jim. Nejsou to však jeho životní přání a spolu s ním máme spíš pocit, že by byl nejradši, kdyby všechno skončilo a dál už nebylo nic. Žádná změna, žádné dobro.

 

Rozdíl jejich povah můžeme pozorovat ve dvou scénách, kdy každému umírá jeho svěřenec. Jelikož má každý anděl na starosti více lidí, tak Damien není zrovna u jednoho ze svých, nemůže tedy zabránit dopravní nehodě, ale když přichází na místo srážky, dokáže do posledního lidského okamžiku vdechnout něco”. Zatímco Cassielův člověk poslouchá na střeše výškové budovy walkman a následně skočí dolů, aby svůj život ukončil. Důležité jsou také scény, ve kterých Peter Falk (Peter Falk) nějakého anděla kolem sebe “cítí” a přátelsky k němu promluví “nevidím tě sice, ale vím, že tu jsi”. Zatímco si snílek Damien “potřese” s Falkem rukou, Cassiel o několik minut později ruku skepticky odmítne.

 

Herecky oba andělé splňovali představení svých charakterů a i Peter Falk hrál sám sebe dobře :o) Jako bývalý anděl měl větší cit, než normální smrtelníci, a tak se dal na cestu umění. Nejen že byl hercem, ale ve filmu si také zaznamenával lidské CHARAKTERY (ani ne tak podoby) do svého kreslířského bločku. Peter tu také působí jako sváděč andělů na cestu do pozemské říše. Když jim naslibuje hory doly, tak jim poté řekne “na všechno musíš přijít sám”. Nemějme mu to však za zlé. Ví totiž, co je to být andělem, a tak si svého současného zaměstnání váží, stejně jako si Damien bude jistojistě vážit nadosmrti své lásky, která ho probudila k životu.

 

Film Nebe nad Berlínem působí jako dokonalá pocitová reflexe starších dob (nebo aspoň tak, jak si je představuji, protože jsem je nezažil při nedětském vnímání). Vidíme tu záběry z válečných let. Scéna přeměny proběhne u Berlínské zdi, kdy nakonec Cassiel přenese svého, již člověčího kolegu na lepší, druhou stranu zdi. A pocit prázdnoty umocňují emotivní psychedelické kapely Bad Seeds a Nick Cave, jehož hlavní myšlenkou při koncertu je : “Hlavně ne tu o holce”, následně do mikrofonu říká “a teď jednu o holce”. Smutně na mě film působil také kvůli tomu, že člověk sice s dospíváním opouští černobílý svět, ale přece jen : dětství je andělské.

 

Režijní a scénáristická práce mě vzhledem k roku vzniku (1987) docela překvapila. Udělat film téměř černobíle, době, kdy je moderní točit v barvě, protože to je něco skoro nového, je obdivuhodné. Herce a jejich vedení Wimem Wendersem odpovídající jejich charakterům jsem již zmínil. Scénář je na svou dobu také dobře napsán (Wenders, Peter Handke). Nemluvím o dokonalých myšlenkových nahlédnutích, ale o té “love” myšlence, která je smyslově na povrchu. Kdo tedy nejde hloub, je mu nabídnuta snad pouze tato vysvětlující dějová linie (ne snad, že by byla špatná, ale dnes o tomme již hodně kvalitních filmů).



Poznámky k tomuto příspěvku
centaur (Občasný) - 23.4.2002 > Jenže "hloubka" tohoto filmu se přímo nabízí, divák do ní má proniknout snadno, což se mi právě na filmu nelíbilo. Divákovi se to prostě naservírovalo po lopatě, ani jsem nečekal tolik patosu v jednotlivých myšlenkách. Zkrátka to bylo "miloučké".
Neoznačil bych Cave a Bad Seed jako psychedelickou kapelu, ale je fakt, že oproti unaveným andělům vypadali dost divoce a vůbec ve filmu působili trochu nepatřičně,spíše jako od Lynche.
Dějová linie mi přišla poněkud nevýrazná a pokud šlo spíše o lyrické vyprávění, pak bylo bez oběmny, stále stejný styl a pak zbytečně dlouhé. Osobně jsem byl trochu zklamaný, protože jsem slyšel samé skvělé reference a pak přijdu do nabitého FELu, skončím na balkóně a...
<reagovat 
sirka (Občasný) - 23.4.2002 > V tom případě jsme byli na stejném představení. Nesmíš chodit pozdě:o) Jak se ti líbil krátký film? A jaký smysl máš na mysli? Když mluvíš o "miloučkém" tak máš na mysli linii lásky, kterak člověk bez citů k citům přišel a je schopen milovat navěky? Nebo co máš na mysli "hloubkou"? Byl jsi před tím na Arizona Dream?
<reagovat 
centaur (Občasný) - 24.4.2002 > Arizona Dream jsem viděl asi před rokem v Aeru a líbil se mi víc (ale na Lynche nikdo nemá :-), krátký film byl výborný, i když stále u mně vede předfilm striptýz, který jsem na FELu viděl asi před rokem a půl? nevím.
Miloučký je příběh artistky tak, jak ho poznává anděl, miloučké jsou některé myšlenky, miloučký je lehce se chvějící hlas Als das Kind Kind war... oder ... nur zum Schein, Peter Falk byl dobrej. Miloučké bylo zkrátka všechno jímavé na povrchu (a toho byla většina)
A smysl filmu, no zkrátka vyznění, nějaká vůdčí myšlenka. Jenže je tu příběh anděla, kterému se zachce být člověkem, příběh artistky na výsluní a hned zase na sídlišti, je tu zeď a nacistická minulost. Něco za tím? Není to ani pohled do nitra duše, je to taková mozaika, koláž myšlenek, příběh anděla, který diváka stimuluje k silnému prožívání emocí, k úctě k citu, k lásce, k humanismu. Ale jak jednoduše je to naservírováno... takhle to ale přece nefungujue nebo ano? A pohádka to přece také není...
<reagovat 
sirka (Občasný) - 24.4.2002 > tak, jak mi to bylo dopřáno pochopit, mi to právě tak slaďoučký nepřišlo. Mě to přišlo, že to může být o dospívání. Děti ztrácej černobílej svět a brhají se do zodpovědnosti. Válka tam byla barevně jako něco za co můžou dospělí. V tomhle smyslu to zas tak sladoučký nebylo, ale asi mám vidiny a vůbec to tak taky nemusí bejt.
<reagovat 
centaur (Občasný) - 25.4.2002 > No, válka a dospívání slaďoučké být nemusí, ale přece jenom to podání mi přišlo velmi idealistické, milé. Už jenom to, že když se anděl stane člověkem, tak zjistí, že děti si stále hrajíc na ulicích, že stále se zajímají proč já jsem já a ne třeba ty (monolog Als das Kind Kind war... na ulici, když je člověkem). Prostě mi to přišlo patetické. Vždyť se nemusíme shodnout, jen říkám svůj pohled.
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 27.4.2002 > Rád bych se popitval v ději a smyslu též, ale ač tenhle film notoricky znám z doslechu a několik měsíců mi ležel doma od kamaráda na kazetě, nějak jsem se k němu nikdy nedostal, ač jsem slyšel chválu ze všech stran. Budu muset napravit toto faux-pau, abych se mohl fundovaněji vyjádřit :o) To že jsou písmenka v recenzi různě velká bez většího smyslu, to je naschvál nebo se to tak zobrazuje jen mě?
<reagovat 
sirka (Občasný) - 29.4.2002 > kajman : To jen u tebe :o) Centaur : V tom případě se mi zdálo to samé, ale omluvou mi byl rok vzniku, kdy taková témata nebyla častá.
<reagovat 
Oplatka (Stálý) - 29.4.2002 > Napsané pěkně, ke stylu nemám připomínky. Pokud jde o film, tak já ho kdysi viděla v televizi a dojem jsem měla asi stejný jako centaur...Tolik jsem se těšila, a teď tohle...Žádnou stopu to ve mně nezanechalo, bylo to až příliš nevzrušivé a podobně jako u Paříž, Texas jsem si kladla otázku, co lidé na Wendersovi vidí...I když teď, po absolvování některých přednášek a četbě pár knih, bych se možná dívala jinak...Zaujal mě Tvůj postřeh, že andělé nevidí barevně, mně to tehdy buď nedošlo nebo jsem na to úplně zapomněla...A viděl jsi i pokračování, snímek Tak daleko, tak blízko, který je podle kritiků mnohem slabší?
Body: 5
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 30.4.2002 > Tak teď už jsou všechna písmenka v pohodě, to jsou věci :o)...
<reagovat 
Tina (Občasný) - 1.6.2002 > Nebe nad Berlinem je muj oblibeny film, prave kvuli pocitove reflexi a cernobilemu ztvarneni. Nemyslim si, ze recenze je napsana spatne, ale ja bych ji podala asi trochu jinak.Co se tyce andelu obdivuji hlavne napad dat andelovi cloveci podobu a nechat jej stale byt andelem. Dle meho nazoru je to Wendersuv nejlepsi film. Co se tyce Pariz Texas, Ranger videla jsem a libil se mi. Je ale uplne o necem jinem, i kdyz styl vypraveni si Wenders zanechava
Body: 1
<reagovat 
Oplatka (Stálý) - 13.6.2002 > Tino, nejsem si jistá, jestli mluvíme o stejném filmu, ten který mám na mysli, se jmenuje Paříž, Texas, nic víc už za tím není.
<reagovat 
Tina (Občasný) - 27.6.2002 > Ano mluvime o stejnem filmu, to mam z toho koukani na televizi....
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
1 2 3 4 (5)
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter