| |  Janele z Liků (Občasný) - 24.11.2007 > anae> Právě-nápor na nervy. Byla jsem hodně přísná, držela disciplínu, jinak se to nedá ustát, ušlapali by tě. Ale vyčerpává to, duši sžírá, jak se to jen liší od toho, co skutečně vnitřně chci.Vím jediné: Nikdy nebudu pít, nemohu si to psychicky dovolit, ani v tom nespatřuji něco, co mi tělesně ulevuje, ale spíše budu rozbácaná koule, která nervy léčí tabulkami sladkého, koblihy, zákusky.Musím se smát-poslanci pořád něco reformují, když reformu prosadí, tak ani nenavýší rozpočet, takže realizace je takřka nemožná, se starým systémem přerozdělování peněz. Ještě když slyším, jak mi někdo řekne-že lidé z pajdáku jsou póvl-přála bych jim studovat společenské vědy, dělat konspekty každý víkend z třiceti stránek listin, ústav, politických prohlášení a ve zbytku času nás ničí metodici formalitami-neustále tabulky, výstupy, pracovní listy...Pokud tuto školu dokončím (obavy z těch formálních předmětů), tak si řeknu, že asi nejsem zas až tak nepraktická, v něčem mě to naučilo alespoň minimu disciplíny, všestrannosti v sociálních, humanitních disciplínách, jinak jsem trvale nevychovatelná. Řeknu to na plnou hubu: Mám strach z budoucnosti, opravdu strach, ani po vysoké škole se nebudu cítit o nic lépe než lidé s učňákem...Někdy si říkám, že jsem se místo gymplu, martyria matematiky a VŠ s pedagogickým zaměřením-měla vyučit kadeřnicí nebo švadlenou, mé nervy by měly klid. K životu mi stačí minimum peněz, po škole vezmu jakoukoli práci, kde si zachovám duševní zdraví, hlavně ať mám na zaplacení nájmu a na cestování...
| |
