Věnováno všem nenarozeným dětem, které 
musely nedobrovolně opustit tento svět ...


... MLČENÍ DĚŤÁTEK ... 


Plný radosti ...
Létám ...
Mezi hmotnými
světy ...
Ve svém ráji ...
Starosti ...
Ještě nemám ...
Jen si tak hraji ...
Jsem jen
shlukem energie ...
V tomto 
světě nehmotném ...
Jsou nás legie ...
Svištíme ...
Prostorem ...
Prozářeným ...
Světlem ...
Lásky a dobroty ...
Bez studu ...
Nahoty ...

V bezčasé
chvíli ...
Mé tušení 
sílí ...
Musím 
v ten hmotný
svět jít ...
Musím se opět ...
Někomu 
narodit ...
Avšak předtím ...
Řeku zapomnění ...
Přebrodit ...
Planeta Země ...
A tam lidské
plémě ...
Tak pojďme ...
Hej hola ...!
Zase mi začíná ...
Života škola ...!

Pokojík malý ...
Muž a žena ...
Jsou oba nazí ...
Vzájemná extáze ...
Čas teď hranice
nemá ...
Až z toho mrazí ...
Energie něžnosti ...
Si cestičku
razí ...
Vznáším se
nad nimi ...
Jejich těla
se chvějí ...
Pohyby zvláštními ...
Erupce slasti ...!
V té chvíli ...
Jsem zapadl ...
Do nové vlasti ...!
S proudem 
semene ...
Teď nový život
počneme ...
Jdeme na to ...!
Moje mámo ...
Můj táto ... 


V prostoru
těsném ...
Je tma ...
Obalen teplem ...
Všechno tu
šplouchá ...
Pomalu rostu ...!
Srdíčko bouchá ...!
Těším se 
Na lásku ...
Od mámy ...!
Něco se děje ...!
Mám pocit ...
Doposud neznámý ...!
Ten pocit ...!
Je strach ...!
Můj Bože ...
Tahle máma ...
Je vrah ...!
Ona mne nechtěla ...!
Ne...! Prosím ...! Ne...!!!
To se přece nedělá ...!

Mne ...
Maličkého ...
Bezbranného ...
Tvorečka ...
Si nechala ...
Vyrvat ze svého těla ...!
A jsem zase volný ...
Dívám se ...
Co ten chlap 
v bílém plášti dělá ...!
Kolem bývalé
mámy ...
Pořád jen běhá ...
A ona ...
Se slzami ve tváři ...
Bolestně sténá ...!
Za pár chvil odchází ...
Ani Sbohem ...
Mi nedá ...!
Ó běda ...! Běda ...!


Teď se opět vznáším bezčasovým prostorem,prozářeným 
laskavým světlem nekonečné lásky a dobroty ... 
Ne ... Nevyčítám Ti to ... Že jsi mne odvrhla ... 
Já to dokonce už předem věděl ... 
Ale přesto jsem se chtěl pokusit zvrátit ten osud ... 
Nepovedlo se to ... 
Je to pro nás oba smutná životní zkušenost ...
Když jsem se vznášel v té ordinaci ... 
A díval se,jak moje bývalé malé tělíčko vložili do nádoby 
s konzervační látkou ,v té chvíli jsem byl moc a moc smutný ...! 
Přemýšlel jsem o smyslu života ...
Ale pak mne obklopila ta záře a mí přátelé se mnou letěli 
dlouhým tunelem ... Do nádherného světla ... 
Párkrát jsem se snažil Tě navštívit ve snu ... 
Jenže Ty jsi pokaždé ze spaní plakala ... 
Proto už to raději nebudu zkoušet ... 
Jen jsem se naposledy na Tebe podíval ... 
Ve spánku Jsi vypadala lidsky krásně ... 
Na Tvé něžné tváři se náhle objevil záblesk smutku ... 
Dvě velké slzy skanuly na polštář ... Protože ...

Protože v té chvíli jsem Ti řekl ...

... SBOHEM ... MÁMO ...