holger (Občasný)

 Hele, teď jsem třeba četl báseň od Fleur Adcockové .. Ženská nemocnice v Soho .., ač poměrně rozsáhlá, je soustředěná na (řekl bych), určitý úsek života autorky, traumatizující už svou fatálností. To je pro mne poezie hodná němého zírání, protože podvědomě cítím  její opravdovost podloženou prožitkem.

 V deseti verších pro Jidáše se hodně zvrací, ale tak nějak bez mojí zpětné vazby (což je, jako vždy, jen můj problém), ovšem i důvod ostražitého odstupu. Stačí? ÷))