Z prázdnoty

vidím

Tě

na dně.

Když po nocích

spím

se Satanem

zapomínám křídla

doma na věšáku

propocený

z lidskejch lásek.

Je mi zima

a

Bůh

umřel.

A pozvracel

před tím svět.

a vzpomínky nechal

smát se nám

do tváří.

Zvracel

nám do duší

Zvracel

naše duše

.

.

.

Z prázdnoty

vidím

se

na dně.

Když po nocích

spím

s Tebou.

Zapomínáš duši

doma na hajzlu

pozvraceným,

jak bůh se opil

z (ne)lidské lásky.