*zabručení si pro sebe sama*

„Tož co sa to včil děje ? Psi venku vyjó, kocúr zamňáčal a zmizál…“

*zvuk navlékaného kabátu*

„Pujdem si to zvartovat…“

*zavrzání dveří*

„Hej ogare !! Co sem lozíš v tem hábitě s tó kosó ? Tady nésú žádne šibřinky..“

*hlas znějící jako sypání písku*

„Keho ?“

*opět písek*

„Dušu ?!“

*písek do kterého se připletl štěrk*

„Co to žgrindáš, ancikriste ? Dostaneš čaganem po papuli žes to ešče neviďál !“

*směsice zvuků jako když kostlivci tancují na plechové střeše*

„Takých jak ty zežerem při špatnej chuti aj patnást…“

*tříštění lámané dřevěnné násady*

„Na,ty piskoři !“

*zahučení dvou předmětů vržených vzduchem a prásknutí zabouchnutých dveří*

Inu… I Smrt to má někdy těžké….