"Vnoř tvář do mokré hlíny

a tlač ji hloub

a pak hoř"

- Už žádná voda

nerozdrolí

a světlo jen

"osvětlí" - nezmění.

Táta se žene za obrazy dalekých krajů

(nebo se prostě zvedl a šel

TAM)

Máma reflektuje bolestí hlavy

do močálů

se noří pořád hloub

- ruka nadhledu tě nepotká.