Ona: Je velmi příjemné tu s vámi sedět, v tak krásném prostředí, možná by nebylo špatné, kdyby tu měli i svíce.
Ona: Teda aspoň na první setkání mohl vybrat lepší lokál než takovej pajzl. Ubrus je ušmudlanej, popelník nevysypanej a ta zmalovaná nána v rohu bude určitě štětka. To si zas na hajzlu nebudu radši sedat.

On: Mladá paní, vaše přítomnost by dokázala udělat růžový sad i z nádražní čekárny. Nemohu z vás spustit oči.
On: To víš že jo, svíčky, snad si nemyslíš, že tě vemu do Grandhotelu, vypadáš, že by ses na to neuměla ani oblíct, kruci, dochází mi cigára a tady určitě nebudou mít tu mou značku. A mladá teda taky dvakrát nejsi, to by mě zajímalo, kolik roků sis v tom inzerátu ubrala.

Ona: Ale jděte, vy lichotníku, to jistě říkáte každé...
Ona: To víš, že jo, na tohle abych ti skočila, to bych musela být padlá na hlavu. Zatáhneš mě do takovýho hampejzu a pak si chceš hrát na Casanovu. Skoro litr padl na kadeřnicu, ještě, že jsem si nekoupila kvůli němu to fajnový prádýlko, to by byly vyhozený prachy, ty vlasy budou tak načichlý kouřem, že si budu muset umejt hlavu, kruci, bude po účesu...

On: Ne ne, milostivá, mám zásadu, kterou nikdy neporušuji. Vždycky mluvit pravdu. Nezalhal jsem vám v ničem, víte, pravda je pro mě něco jako posvátná záležitost ...
On: To si piš, že to říkám každé, vy slepice jste všechny stejný, na sladký slovíčka skočíte, ale aby jste se zkusily podívat trochu hlouběji, na charakter a tak, to už je na vás moc složitý.. Á, už se sem hrne pikolík, to su zvědavej, co si dá ... kurňa, tak bych si dal pivo, ale psal jsem jí, že ho piju jen k jídlu, no co, nějak to bílý přežiju, jen doufám, že to nebude nějakej patok..

Ona: Ano, v tom s vámi souhlasím, je to i má zásada. Nakonec, pravda vždy vypluje na povrch, jako olej na vodu, že?
Ona: Tady v tomhle světě mluvit pravdu??? To by člověk skončil  v blázinci, ne li rovnou v kriminále. A ty seš určitě stejně pravdomluvnej jako já. Koukáš na mě, jak kdyby ses mi chtěl podívat do hlavy, to víš, že jo, to určitě.

Pikolík: Panstvo si bude přát?

On: Co si dáte mladá paní?
On: jestli si řekne o koňak, tak mě vomejou, na tohle mý tajný fondy nejsou stavěný.

Ona: dala bych si dvě deci bílého vína, nějaké lehčí a sušší, jakou máte nabídku, pane vrchní?
Ona: ježíš jak bych si dala panáka ferneta, nebo radši dva,ale musím se tvářit jako dáma, co by si o mně pomyslel?

On: Já se připojím k dámě, vidím, že má výborný vkus.
On: Kruci, to pivo by ve mně jen zasyčelo a hned další a teď místo toho budu ulizovat nějaký kyselisko, no ale furt je to lepší, než kdyby začala s koňakem.Už se těším, jak jich tam spláchnu osm, devět, až tahle šaškárna skončí...

Pikolík: Jistě madam, máme tam vynikající (vzhledem k tomu, že firma odmítla sponzoring, značka neuvedena), rozlévané, šéf si ho nechává posílat z Francie v sudech, protože je velmi oblíbené. Určitě vám bude chutnat.
Pikolík: jasně, že jo, z Francie, to víš. Šéf tu břečku tahá odněkad z břeclavska,ale prej to není až úplně to nejhorší ...

Ona: Dobře, budu vám věřit, pane vrchní.
Ona: To mi povídej fešáku, taky jsem nějaký čas dělala na hospodě, snad to bude aspoň trochu k pití. Jestli jsem si fakt neměla radši dát toho ferneta, nakonec s tonikem je to docela společensky únosné...

On: Takže dvakrát dvě deci pane vrchní ...
On: Dyť já si moh dát bavora, vypadal bych jako světák, no takovej menší, ale stejně, ale co, je to objednaný, tak se s tím nějak srovnám.

PO TŘECH HODINÁCH A DVOU LITRECH BÍLÉHO

Ona: Nezlobte se, byl to velice příjemný večer, ale už budu muset jít. Na zítřek musím ještě prostudovat nějaké materiály.
Ona: Teda, zpočátku to nevypadalo nic moc, ale zdá se, že by to mohl být docela příjemný chlapík. Jen kdyby nebyl takový hochnóbl, jak vykládal o té opeře, pomalu jak kdyby tam byl doma a těch galerií co prošel, to by mě asi nebavilo a musela bych tam mít pokaždý jiný hadry a kde na to furt brát, škoda, i postavu má celkem slušnou, teda až na to začínající břicho, moc se mi líbilo, jak ho úporně zatahoval, když šel na záchod. S tím fotbalem mě málem dostal už jsem chtěla začít propagovat svou milovanou Slávku, ještě, že jsem se včas zarazila. Jo, prostudovat materiály, kdepak ty věci, navařit na zítra, hodit prádlo do pračky, pak žehlit dokud mi nespadnou víka. No, ale kdyby mě chtěl doprovodit, možná by to žehlení ještě chvíli počkalo...

On: Proboha, to už je tolik hodin? S vámi se tak krásně povídá, člověk ani nevnímá čas. Ježíši, já měl být už před půlhodinou na důležité schůzce. Budete se moc zlobit, když vás nedoprovodím?
On: Možná s těma rokama ani tak moc nelhala a ty nohy má opravdu nádherný, dudy sice trochu menší, ale zas aspoň nebudou viset, když se to tak veme, fakt hezká holka, ale s tou kulturou by mě ubila, když jsem jí nahodil pár galerií, co jsem prolít na netu, vypadalo to, že je tam každej druhej den, to bych zjančil, zato na zmínku o fotbale nereagovala vůbec, kruci, ale tou prdelkou umí vrtět jedna radost, možná jsem se neměl vymlouvat a jít ji doprovodit, ale stejně říkala, že musí cosi prostudovat, beztak to bude fiflena co se neumí postavit k plotně...