všem těm allegrům ve větách

pro jakousi „zlou celou -zocelenou monotu-„

řekni prostě samota a smutek

řekni prostě o svých problémech co kdo kde kdy a jak stručně:

„původně kulhající vítr zaklepal na šrapnely tašek

do prasklin vklouzla igelitová symfonie

převedená na jinou škálu vtékání

zvuk opět sliboval -v notách už není šílenější tvar-

v hladové noci s pomstou sfér

osminky ston anné planou ---„

řekni jasnou a spořádanou větu

řekni česneku ať prořezává maso

ať se reportáž z nakládání okurek zvrhne v opravdový večírek

drž se mojí mysli -mých vidění-

a vrstvy nerozeznatelných znělců nech prostě znít

vrstvi jen v jednoznačných barvách

a metaforám vytluč okna

-         vítr nemůže kulhat a klepat

-         tašky nejsou šrapnely

-         igelitová symfonie zní moc schválně

-         tak popiš tu škálu

-         slibný zvuk možná

-         ten tvar jsi tedy neviděl a neunesl

-         najez se a uvidíš sféry přítulné

-         máslo pak dávej do ledničky

a vůbec jdi spát

urážíš viditelnou skutečnost

když tě vidím jak jsi pod obraz

a nešermuj mi tady smrtí či úzkostmi

nech se vyšetřit

nebo to nech na policii

pokud máš pravdu a život přejde autenticky po tvém krku