22. Listopadu 2006

Robin mi začal říkat žížalko,což mě naprosto irituje. Jestli to tak půjde dál, začnu využívat svého sarkasmu a pojmenuju ho názvy všech odporných hlístů co najdu v rejstříku… Klady se svou neutuchající marnou snahou o intimní sblížení našich duší naleptává mojí trpělivost a ždíme mi kredit trapnými dotazy typu jaksemas posilampusu sifajnova .. Holly vyhulan se svým iq na hraně geniality mě deptá svou neomylností a i když se o to nejspíš nesnaží, uvádí mě do rozpaků svými narážkami.. nejspíš si myslí, že se pohybuju na stejné intelektuální vlně.. já si zatím plavu v jiných frekvencích… Fred je na pohodu tak doufám, že brzy dokončí léčení, ať se vrátí můj spoluhráč ve všem co se dá dělat na přednáškách… už je mi teskno… Zato Tom…  vážně uvažuju o tom, že s Lůcou, sluníčkem s antidepresivními paprsky, založíme kroužek feministických technik či spolek cudných slečen – chloubu AČR… ona též tápe v oblasti citových pohnutků platonických protějšků… dneska, při interesantní přednášce křížence prasečího rypáku a policejní uniformy, se projevila systémová chyba mého DNA, nepomohlo ani přepojení sektoru vzpomínek do nejhrůznějších oblastí,.. prostě mi moje error představivost nastolila  obraz vyvolávající chvění vnitřních orgánů… ten, kterej mi tolik ublížil svými názory na mojí morální bezúhonost … mimochodem- vložka- ten idiot Kedy teď sedí vedle a mele hovna, už asi stokrát řek, že se odchází  já: hmm…on: a jak se jinak máš?trápí Tě něco? Já: ne, mělo by? On: nevím, mě trápí, že se půjdu učit… já: hmmm… on je asi úplně ZABEDNĚNEJ!!!!! –konec vložky- …a přitom mi tolikrát napsal jak po mě touží a miluje mě, mě poslední dobou nechává být… nedokážu si to vysvětlit, ale o to víc mě začal zajímat… včera jsme se dívali u Lůci na film a já seděla vedle něj, nasávala jsem jeho blízkost, hřálo mě jeho teplo a on si mě ani nevšiml, ani se nesnažil … nevím, prostě mi to leží v patě…

před sklivcem se mi odvíjí halucinace, jak se jeho papilární linie obtiskávají na mou tvář, jak se mi dívá do očí a drží mě za ruku… jak se směje a … a já sem plná beznadějě… kam tohle spěje? Do prdele…

Psychedelická mračna depresí zatemňují čirou průzračnost smutku do kalné břečky sebezničujících úvah. Vytřít si lebku vlhkým kapesníkem, vyleštit pohled do jasu. Mít tak radost na předpis a zfetovat se do štestí… asi si seženu amfetaminy…

 23. Listopad 2006

Včera a vlastně i dneska u nás spal.. vlastně spal.. dívali jsme se s Lůcou na filmy a jelikož Monika odjela na dovolenou, spalo se u nás.. J Tom spal na zemi, teda kecali jsem celou noc a líbilo se mi to moc.. chvilku mi dokonce dovolil ležet na jeho ruce…. Myslím tak kolem čtvrté ranní.. teď jsem po těláku po rozloučení s ním, nevyspalá a šťastná.. spěchám na bus a jedu ve vojenským.. TRAPAS.. ne nejedu, omdlela bych studem po 10 metrech…

26. Listopadu 2006

Tak jsem zpět mezi zelenými.. po nonstop víkendu..  V pátek po total death drkotání v buse co jsem spala v jednom kuse.. doma na mě čekal celkem prima pohodový večer v kruhu rodinném- dokonce i poté, co dorazil rodič mužského pohlaví.. naštěstí odpadlo i grilování ve Vys..… ke stotožnění s druhem homo zombius bych neměla daleko.. i tak mi noc nadělila 3 hodiny ukašlaného spánku.. po ránu plným obchoďáků a odpoledni u babusky sem měla náladu spát větší než cokoli.. Naneštěstí mi kolem devátý Helča narušila odpočinek svým naléháním, že už jsme se přece dva týdny neviděly a jestli nepůjdu ven, dostane kopřivku… po pečlivém uvážení jsem došla k závěru, že ta odporná vyrážka sluší málokomu… přijela pro mě tím svým prskoletem a já se slovy – vrátím se v mžiku, du jen na kafe opustila rodné hnízdo.. po jízdě plné zvracecích myšlenek prokládaných Helčiným jásáním, jsme skončily v Brzkově na zábavě.. Nemohl tam chybět Dusík a jeho- mám Tě pořád rád, žel Bohu ani J. Moon a jeho všeříkající pohledy.. Láďa lehce nameten.. ostatně jako všichni.. nutno přiznat, že sem si zas po tejdnu dostatečně zařádila vyřvala a zaskákala.. dokonce tam byla i Lůca a zásobila mě chlebíčkama nejmíň pro 20 mamutů… nu což, hubnu až od pondělka.. J Jelikož Helík, mimochodem – dala mi méďu k sežrání- trochu popil, svez nás Láďa a s H. je určo čeká svatba, rodina a šesterčata.. Dusíkovi jsem v OH oparu dokonce upustila kiss, booože já sem hlooupááá… doma sem se vyskytla až o půl druhé.. spánek rovná se tři hoďky.. dopolko rvu ségře do hlavy do a does, což sama netuším, ale aspoň to umím dobře tajit.. J Luky za mnou hodlá přiject .. tak nevím, čím jsem si to zasloužila..

Každopádně teď ležím v posteli, hezky umyťoučká, Monča mi dělá topinky a já zjišťuju, co všechno zas neumím.. je toho moc, tak du spát.. Tom nic.. a to mi psal, že mě chce objímat a možná i něco víc..

27. listopadu 2006

Psáno v hodině Řízení lidských zdrojů…

  optimismus

čepel se blyští a krev stříká

do nového dne mě slunce vítá

mrtvolný pach až z morku kostí

mě celé ráno mile hostí

rozsekaná těla čvachty čvacht

dneska mi musí zvednout plat..

 Tak to bychom měli.. následuje další, po další půlhodince předstírání zájmu o rozdělování pracovních míst…

kouskem těla bych Tě chtěla

do nebe bych vyletěla

kouskem mysli všemi smysly

nevíš co mám za úmysly

kouskem citu s trochou hříchu

užiju si po jednom vpichu..

je mi smutno

slunce pálí

Tvoje srdce na mě kálí

převážu si srdce mašlí

a hodím ho havranům…

tak to tak nějak definuje moje dnešní rozpoložení..

chtěla jsem jít hned po výmaz pořadovce plavat s lenčou a luuucou, leč ty čurysové maj dráhy zamluvený, takže nic.. jen lenka neustále nadávající na chlapy.. nevím čím to je , je starší než já a ještě pořád nepřišla na to, že chlapi jsou nižší společenský druh nevalné úrovně.. ochočit  a vyměnit, jinak sou problémy a veškerá vnitrolebeční aktivita se smrskne do centra hořkosti a zrady.. nepochopení atd.. du odpálit nikotinovou trubku a roztočit závit nad parciálními zlomky… trapas…

 28. listopadu 2006

Delete – stručný aktuální stav.. od sedmy do sedmy ve škole… to i odolnýho tvora dokope… je osm, já mrtvá, ekonomika nedotčená, písemka zítra čeká..

Včera jsem zas do jedný měla o zábavu postaráno.. čučeli jsme na nějakou mamutí tlupu, kde se dvacet lidí z dvaceti jmenovalo kámen a šamanomut zavraždil člena špinavovlasců… asi desetkrát jsem u toho skápla.. a probrala se o samotě s Tomem… celkem výtlem a pak… nic a pak… zpráva… -chtěl jsem udělat něco, abys nebyla nasraná, ale neměl jsem odvahu, protože mi na tom moc záleží… J no a .. nic….

Nebejt mých hodných pochlebovačů from my četa .. byla bych šest stop pod zemí…. Nejsem, tak du na ekonomii…

Hej jo a dneska v ekonom.. vedle přemka a havčy.. a přemek měl úl já sad.. a to, že mě zadarmo opyluje, tomu se říká externalita.. řezala se celá posluchárna.. J miluju popularitu…muhehe

Teďko mi Tom pisal…doufám, že mi zítra věnuješ nejmíň hodinu vášnivých polibků..ajajajajjjj … J J

29. Listopadu 2006

Tak já nevím.. jsem normální, nejsem… raděj nepřemýšlet.. celej dnešek skoro jakoby zevlím.. když nepočítám tělák a 20 koleček zrychleného přesunu.. Tomovu sms stornuji, páč byl včera nažranej jak dělo… je tu nuda… jak v Brně… mě nudí i vlastní mysl a nechápu co to píšu za nesmysl.. du na film… tak nejdu.. du.. nejdu…

Tak sem nešla… Dolik mi ukazoval černého pantera J Filda mi vysvětloval, jak nejlépe sestřelit BRkouše, Alda mi pochválil co se dalo v mém pokoji prolízt a tak jsem si uvařila špagety.. nějako mi ujela ruka a zrodila se tříkilová večeře.. nenapadlo nás nic lepšího, než využití jako nálepek na okna sousedních pokojů… Sraba to nesla těžce, ale po uklidnění, že nám to tam ňáký prase nahodilo taky sklidnila hormon.. muhehe aspoň na pikosekundu nějaký joke.. Nitka se mi snažil objasnit něco jako limity, leč odolávám statečně.. nu což, pomalu se smiřuju s těžkým osudem odchodovce.. ja neciiii .. eko taky v řiti.. no nic, biju na poplach a začínám se šrotit, datum počátku určím v dobu neurčitou..

Taky jsem odhalila díky svým briskním schopnostem dedukce trapné pokusy kompliců Luucy a Toma o –jakože- mém zmanipulování k jejich průhlednému cíly.. znechutilo mě to a to tak, že moc.. Boooože Bárto, Ty jsi tak hloupý, až je mi Tě někdy líto..

jdu si nechát zdát o rýžových polích, kapkách rosy, paprscích neptunu a černých stínech křídel vran…. Ps:snad tomorrow neposeru info ni matiku, jinak navštívím putiku Pss:koupím si ananas v plechovce, protože na něj mám chuť a má lahodnou vůni, žlutou barvu a příjemný tvar… hmmm

30. Listopadu 2006

Je skoro půlnoc a z kostela zvon , mi noc připomíná… co bude daaaaal… Tak nevím.. teď odešel Tom.. chtěl, já nechtěla.. nevím.. nevím jaktože nevím.. tak náhle… mozkohnětačka mi jede naplno a co z toho.. jako kdyby byla stávka.. stávkokazy nikde…

 Zjistila jsem, v náhlé chvilce osvícení, že čím míň spím, tím míň se mi spát chce.. posledních čtrnáct dní nespím víc jak tři hoďky a únava nikde.. úplně mě svírá očekávání, kdy to na mě dolehne… vlastně je mi to jedno a tato úvaha zbytečně zabírá prostor pro duchaplné okamžiky dnešního dění..

 Ono se vlastně ani nic zvláštního nedělo… nebo si již nevzpomínám… písemka z informatiky rozhodně nic zvláštního není, jediná kreativní činnost nastala v hodině práva, kdy jsem za pomoci lepící pásky extra strong upevnila asi osmnáct součástí oblečení a lidských těl včetně, všech okolo sedících… zabíjím nudu nudnými způsoby… nejspíš se začnu zabývat tím, čím bych se měla zabývat, aby mě toto otupující zabývání se ničím nezabilo.

Přece jen asi potřebuju spánek… píšu nepopsatelné a nemyslitelné, leč za těchto polehčujících okolností pochopitelné…

Ta kofola dělá divy…

Jo a koupila jsem si ananas

Pak jsem ho snědla No a následuje…  Du se dívat k Hněděncovi na movie..

 Slunce sviť a objasni mi mysl…

1. Prosince 2006

výmaz...čokoláda.. nutně potřebuju čokoládu...mám absťák a nervy na výletě někde u třetí galaxie..

ráno bylo fajné.. před bazénem jsem si šla vyzvednout průkaz podpraporčíka a zcela náhodně si spletla dveře... Tomovi , kterej chrápal po další vyhulený noci,  jsem na botkách vyrobila roztomilé ozdůbky ve formě miliónů malilinkatých uzlíčků... J dovršila jsem to politím jeho hlavy minerálkou a následným stažením z pozic.. tělák ok, 100 kraul za 1:38 (mimochodem moje dvanáctiletá sestra to má za 1:22...) a pak se mě chytly křeče.. pořadovku už jsem nějako překulhala, ale já náčelník tupá hlava, co si nato 2x hořčík vzala.. začlo se mi poněm chtít strašně spát... fakt jak zfetovaná, místama až blivno mi bylo...

 no a celou dobu u toho byl Tom stepoval a čučel na mě... a nic... takže jsem si sedla a vydala povel, přece nebudeš stát..!, chvíli kecal a nechal to dostupňovat až do té doby, kdy mě donutil říct – sedni si vedle mě...

a nevím esi to bylo těma pilulema nebo čistým chtěním mého nitra, ale lehla jsem si na něj a usínala... krásně... a jemu se to evidentně líbilo a možná víc něž to... párkrát mi asi vážně zkratovaly bděcí obvody, ale jeho kožní buňky na mé tváři mě vždycky aaaach... no...

 musel už jet a já taky... i když moje tělesná teplota byla evidentně vysoko nad normálem a moje motorické schopnosti se blížily nule.. chvíli rozpačitě stál tak jak to umí jenom on, stěžoval si na mou mýlku on alias opěrka na spaní a pak to řekl:  Chtěl bych Tě políbit.. no a dal mi pusu.. a já: měl bys už raděj jít...

 asi jsem schizofrenička. Miluju se ho dotýkat a jeho opečovávání, ale ani jednou se mi nepodařilo představit si mě a jeho jak se líbáme.. a to přece není normální.. takovou se neznám.. nebudu to řešit a  du sleepat.

 Doma ok pohoda good nálada, brašule mi dal flašu k milukáši a já mu jako echo na jeho dar věnovala ECHO Davidoff k narozkám + neuvěřitelně nejlepšejší úžasnou gumovou kačenku do vany co mění barvy.. chjůůů...

 Při kopání brambor si navlékej rukavice, předejdeš tak špíně za nehty. Také žížal je letos hodně. Bude brzy sněžit

5. Prosince 2006

 včera jsem se opila. Tečka… ale jako priiima J srandy větší kopec až hora.. J

 Moje zbytková krev v alkoholu nestíhá.. celej den se chlámu a dělám takový hemzy, že až průjem.. muheheh.. já nejen, že dvakrát vidím, já se i dvakrát zobrazuji.. chich

 Hromadné hroby přírodě škodí

Takže tak..  

Jinak o weekendu doma pohoda největší, takovej klídek i na turnaji mi zvýšil hladinu rodinné sounáležitosti o 200 procent.. J viděla jsem se dokonce i s Helíkem a v Holandský jsme našly mobil.. asi mám syndrom štěstí..

Jak asi chutná vítr perutím?

Dnešní den je ve znamení písně od The Nihilist Everybody calls me an angel.. Nobody knows, then my heard is empty…

Tak teď jsem po večerním, vlastně nočním posezení v alterně … je mi blbě jak nikdy.. klepou se mi všechny údy a chce se mi blejt.. nic jsem nepila a vůbec… už je to dlouho co mám tyhle stavy, ale co s tím? Nic…

Danger angel

 Těpa mi napsal zvláštní sms.. prej esi s ním můžu bejt aspoň kámoš, že už se ponižoval dost… nechápu..

 A to sem měla tak bohoidní náladu…

 Du blejt….

 Prosince 2006

Utrhnu si kus hvězdného nebe

toho

co z něj zebe…

Dneska jsem si zahrála na Růžu od šípků… zaspaly jsme a v klídku dorazily až po matice… a nic se nestalo, jen možná průser definován jako A… hahaha

 S Móňou se dobře pije, obzvláště svařák achich.. no a po dopotácení se na souřadnice kolejí, tak kolem půl osmé, přišla mi sms: Jsem usmrcen na svém pokoji, dones živou vodu…

 A já šla.. J Hned  po půl minutě jsem mu usla v posteli, on se „učil“ a asi po hodině a půl mého bezvědomí pustil film Doblba… leželi jsem vedle sebe  a celej biják jsme se řezali.. chjůůů… bylo to beautiful, a tak se ani moc nechápu, proč moje tělo učinilo zrychlený přesun směr moje cela…

 Moje studijní výsledky nejsou katastrofální, jsou jen hodně špatné….

10. prosince 2006

Tak weekend je za mnou.. jestli sem se kdy chtěla učit právo, pak to bylo bláhové rozhodnutí… nuže a teď mi nezbyde, než se za noc naučit 183 stran těch nesmyslnejch keců… ve smyslu povinnosti vědomé… a úmyslu protiprávnímu brániti se musím… Jen co jsem se vyskytla v zeleném domu bezmozků, přispěchala mě seřvat Srába.. homo debilus… nemám slov…. Doma pohoda jak z americkýho sitkomu… bych tam chtěla bejt etě teď…. Chjuuu Cejtím se jak barová tanečnice s dřevěnou nohou po čtyřech letech nucenejch prací… Lůca přijede až ve středu, tak doufám, že jí  Má za mnou takyJnebudou bolet nohy, z toho jak se bude doma kopat do prdele…  přiject Luky, ale bohužel se s ním uvidím v uniformě… Trapas? Velkej… A Teď psal Tom… přide… zatím

11. prosince 2OO6

Tak to by bylo…  Udělala jsem právo i informatiku… JOOOOOOOOOOOOOO

 Jinak se nacházím ve fázi rozkladu mysli, osobnosti, těla a moje duše se fragmentuje do tisíce podob, o kterých zatím nemám tolik informací, abych je mohla kontrolovat natož ovládat…

 Byla jsem s Holobrkem a Verčou v Olympii v kině.. na Boratovi… a nic jako.. vrátili jsme se kolem jedný ráno, došli do klubovny, kde se Fílda s Tomem snažili vyhulit i ty poslední zbytky šedé kůry mozkové…

 Trapas… Fílda se do mě prej zamiloval a je z toho v prdeli.. to mi ještě chybělo… zas budu mít o bezva kámoše míň…  no a Tom nic.. se mi pak o něm zdálo.. už si dokážu představit úplně všechno a zrovna teď… asi se dám na víru a každej den se budu modlit… oooooooooo alahu, budho, ježíši, muslinkápo, jehovo…. Pomozte mi..

Lačné hroty šípů jedových špikují mi city

m du šrotit

12. prosince 2006

Asi sem překyselená z tý čokolády, kterou teď žeru po kilech, ale nemůžu se pořád nějak dostat do svého obvyklého stavu pár stop nad zemí..

spíš se pohybuju mezi krysama ve smradlavejch kanálech plných odpadů a výkalů… nemůžu si pomoct, nikde není východ a já jdu hloub a hloub… dusím se tím smradem a je tu čím dál větší zima.. už ani zvuky okolního světa sem nedolíhají, jen ztuchlý vzdechy kvašící hniloby a plísně…

no.. ehm.. třeba to bude dobrý..

Tak jen pozoruju okolní dění přes hustou mlhu nepopsatelného vzdálení, oddělení a spalujícího žáru vycházejícího odněkud zevnitř…

Sama už mám dost těhle mých žlučoidních výlevů, ale nějak se z toho dostat musím.. večer jsem šla s Verčou na vínko a byl tam Kozdy, cvakloidní Dano.. nakonec celkem fajn.. zítra dojede Lůca muhehe…

14. prosince 2006

Celý ráno přemejšlím, jak to udělám na ošetřovně, aby mi ta milá bílopláštní paní napsala klid na rotě. No, přijdu tam a jediný, co ze mě vypadlo bylo: „ Já jsem Vás chtěla poprosit, jestli byste mi dnes nenapsala klid na rotě.“ Konec, tečka. No a ona mi napsala průjem a bylo J hahahahahaha

Někdy se mi vyplatí stavy, kdy moje IQ nepřesahuje hodnotu dnešního datumu.. J 

Chtěla bych jen kopretiny

s lichým počtem počtem lístků,

aby se mi nebortily

moje hrady z písku…

. prosince 2006

Oooh všemohoucí abstrakce, pomoz mi se vysvobodit…

Ležím tu na posteli, vedle leží mrtvolně spící Monika… nechci být sobecky uvažující , ale musím jen konstatovat, že když byla doma, měla jsem určitou volnost, což mi teď velmi chybí.. místo toho, abych tu dělala stojky, kouřila si tu, měla naplno muziku a tančila kolibří styl, mám sluchátka a moje datlování má snad tisíc decibelů… kill she…

Ve vlaku si mě vyhlídl jeden rus, co žije v Polsku a jede do Bohumína… no zážitek, ani ne tak pro mě, jako pro 50 spolucestujících… jen si nejsem jistá, zda bylo lepší když kecal, nebo když mu sklapla oční víka a začal vydávat zvuky totožné se startujícím traktorem..

Aspoň Luky mi zpříjemnil tudum tudum vyznáním, jak jsou má očka nice a moje freestylová duše mu ničí spánek… och, dojemné…

Tom mi udělal úkol do ajiny.. snažil se až moc, tohle bych v životě nestvořila.. nu což, jednou budu za chytrou, alespoň teoreticky…

Zážitků mám plný rýhy, ale moje chorá mysl momentálně zderivovala veškeré iniciační pokusy a zazipovala je do nedefinovatelných pojmů…

Snad tomorrow…