TOTální E Magazín

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Neříkej nepomine z kolekce Poddoteky
Autor: Přeslička (Občasný) - publikováno 7.2.2007 (07:00:36)

Právě teď je to navždy,

ale kdo ví, co bude zítra.

Lidská věčnost

je tak pomíjivá,

a tak slibme si

pouze upřímnost.

Právě teď mi došly síly,

nesla sem tě v sobě

příliš dlouho

(a ty mě),

a tak pamatuješ,

co jsme si slibovali?

Přes další mosty

už musíš sám.

Poznámky k tomuto příspěvku

šedé (Občasný,Šéfredaktor) - 7.2.2007 > Líbí

		<reagovat

GabrielRonay (Občasný) - 7.2.2007 > Parádní		Body: 5

		<reagovat

Lenki (Občasný) - 7.2.2007 > Hm... Asi vážně nevím o čem je... Ale asi je to dobře... Našla jsem si v tom své... Děkuju...		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

A.P. (Občasný) - 7.3.2007 > Není tam vliv jedný písničky? Jinak se mi to moc líbí, je v tom citový náboj a voní to ... asi po hřebíčku, tak mi to přijde		Body: 5

		<reagovat

Levity (Občasný) - 24.4.2007 > chápu a rozumim....:(		Body: 5

		<reagovat

Zrzohlávka (Občasný) - 25.5.2007 > nesouhlasím s Tvým názorem, že básnička se dál nevypráví...jak bych ve své zvědavosti moc chtěla slyšet, o čem je...neříkám, že bych chtěla slyšet pravdivý příběh, ale klidně jen plejádu snů, pocitů a obrázků, které daly vzniknout této (a podobným básním). Třeba takovému povídání, takovým vzletným slovům není rozumět (a proto někteří básně píší), ale já bych si je o Tobě užila...jsi příliš tajemná...

		<reagovat

	Přeslička (Občasný) - 25.5.2007 > Zrzohlávka> ale tenhle příběh znáš... jeden večer mi jedna slečna vyprávěla o tom, jak umírá láska (o které jsem si myslela, že je věčná)

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + dvě ?