miroslawek (Občasný) - 27.12.2006 > No ano pojmy a dojmy. To je dobré neplést 
Tedy rýmy jako dokonaný čin tam opravdu nejsou. Normou je dvojslabičná shoda - předpokládám i ve slovenštině. Ovšem nehledě na počet slabik - souzvuk kupříkladu takové dvojice slnko-tlklo nestačí ani na to, aby bylo možno pomýšlet na rým hláskově nepřesný. A asonance? Ano, to je shoda samohlásek, ovšem shoda "o" v neuzavřených koncových slabikách, je z pohledu eufonie i rytmu jev téměř zanedbatelný. Stejně tak třeba veje-utópie. Dvojice zmizli-listy je zajímavější, byť se jistě nejedná o úplný rým, poznamenávám si dvojslabičnou asonanci a rušivost neshody dvou souhlásek je trochu otupena podobností s-z, kterou bych v případě samostatného výskytu ani neměl problém akceptovat - bohužel v celku st-zl je to podstatně horší. A tak jediným výskytem jevu, který se nějak významně podobá rýmu je dvojice dážď-nespoznáš, jíž k definované technické plnokrevnosti přebývá jedna hláska - tomu se říkává rým useknutý. A přestože se o dokonalý rým nejedná, svůj zvuk jistě má.
Nebudeme-li polemizovat o pocitech, které jsou z nitra vlastního ega vždy zcela právoplatně obhajitelné, dejme tomu, že rýmy skutečně dodávají tomuto textu dynamiku. Ehm. Dynamika. Inu, co to asi může být? Rytmus? Intenzita rytmu, zesílení, změna? Ať je to cokoliv, dovolím si tvrdit, že by to určitě mělo souviset s rytmem. Ovšem nic takového jako jednotící metrické schéma tu nevidím, a to ani na úrovni souvisejících veršů nebo nějakých vysledovatelných fragmentů. Ani stopy. Resp. stopový chaos, zmatení stop. Nic co by vybuzovalo onen, pro mnohé pověstný, metrický impuls, s nímž by poté bylo možno pracovat, zesilovat, rozvíjet, rozbíjet, rozvolňovat, rušit a nebo rafinovaně zklamávat očekávání zajíkajícího se čtenáře. Prostě tomu chybí tvar. Samozřejmě, že volný verš nemusí být svázán žádným rytmem, ovšem pak nehovořme o "dynamice". Snaha dodávat ji textu souzvukem listy-zmizli mi pak přijde jako tristní. Opravdu jediný moment, kde se něco pod povrchem rýsuje, je:
Padá ...
jesenný dážď
a už viem,
že ma medzi ním nespoznáš...
oprostěme se od grafického členění ke skutečné podobě veršů
Padá ... jesenný dážď
a už viem, že ma medzi ním nespoznáš...
stopové členění prvního verše je jednoznačné (trochej - T, daktyl - D, neukončená stopa ' - neukončená znamená, že je v praxi realizovaná pouze její část, zejména ta přízvučná)
T D T'
Verš druhý tomu neodpovídá:
začátek není úplně jednoznačný, ale potom každopádně nabíhá T D (že ma - medzi ním), pak ovšem přichází trojslabičné slovo, které bychom nesjpíše měli pokládat za daktyl, vzhledem k rozložení hlásek a pod tlakem verše předchozího můžeme s trochou násilí vnímat i jako dva trocheje T T', každopádně to tam v porovnání se zbytkem alespoň trochu funguje a případné arytmie pracují spíše směrem k oživení výpovědi než proti ní. Ale je to takový hodně slaměný domek a ze tří prasátek obstálo před vlkem pouze to s tím kamenným.
