Řekni jen řekni
co ti léta nedá spát
řekni na co myslíš doma
na co myslíš v autobusu
(když už nemáš auto)
na co myslíš v kině
nebo na ulici plné obchodů
řekni konečně to slovo

tolikrát jsme šli dolů
do města jež vábilo
světly příliš měkkými
tolikrát po schodech
v mlze jsi měl úplně plochou tvář
a nechtěls mě urazit
ale na posledním stupni
když jsme se zastavili
neřekls to, zbabělče
a tak mi nezbylo než
zaostřit zrak na náměstí
plné zdánlivě šťastných lidí

řekni to, co ti nedá klid
řekni to, co tě tolik trápí
řekni to, když se mnou nemůžeš spát
řekni to
píča