|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Čistě subjektivní reportáž(či spíše vyprávění) o návštěvě jedné akce
Autor: zoly (Občasný) - publikováno 9.1.2002 (14:18:29)
|
|  |
1.září v 16 hod jsem se vydala na procházku se svým pejskem a jakoby náhodou jsem skončila poblíž parku(místa konání) a z povzdálí mapovala situaci. A protože jsem člověk od přírody tichý a neprůbojný, vrátila jsem se domů pro maminku, jelikož takové věci ji také zajímají(...a ve dvou se to lépe táhne:-)
Z parku se ozývaly zvláštní zvuky - bubnování, zpěv, reprodukovaná meditační a jiná hudba. Na lavičkách kolem dětského pískoviště byly rozesazeny zvláštní postavičky s klobuky, dlouhými vlasy-rousňáky nebo dredy- z nichž jedna byla zodpovědná za to bubnování a ta druhá za zpěv imitující indický styl. Moc "normálních" lidí tu nebylo, ale vzhledem k tomu, že akce trvala už od 14. hod je možné, že největší příval už opadl(jak mi později potvrdil i můj bývalý spolužák Jan Z.- pověstný svým pěstováním trávy ve školním truhlíku na chodbě jedné nejmenované ZŠ Resslova ul.:-). Mezi stromy byly natažené provázky a na nich kolíčky připevněné obrázky a obrazy, fotky atd. Bylo tu i několik šňůr s prázdnými lístečky věnovanými pro "reflexe" návštěvníků. Některé obrazy byly opravdu uměleckými díly - krásná a originální. Některé obrázky byly zase jiného charakteru...v žádném případě nechci říct slabší, protože tady se o uměleckost nesoutěžilo.
Již zmíněný Jan Z. se ke mně ihned hlásil. A nezůstalo jen u pozdravu.Honza si na sebe vzal úlohu mého průvodce. Začal tím, jak je skvělý, že se v Hlinsku konečně něco děje, že konečně lidi poznaj to "hlinecký podsvětí"...ten "UNDERGROUND" (...abych pravdu řekla, nevím co si přesně pod tímto pojmem představit...). Vodil mě od obrazu k obrazu, říkal, který z nich je opravdu "nářezovej" a kdo z přítomného osazenstva je jeho autorem. O jednom skutečně zajímavém a hezkém dílku prohlásil, že takhle vidí člověk svět, když si dá nějaký "houbičky", že přesně takhle se všechno vlní. Pak se zmínil o zešílení několika jedinců po požití těchto "houbiček", kteří to prý "nepochopili".(Asi bych k "pochopení" měla taky daleko:-) U dalšího mě poučil o technice zvané linoryt, kterou vznikl, dle mého názoru jeden z nejhezčích tam vystavovaných obrazů vůbec. Nejdéle jsme stáli u portrétu Jima Morrisona (-Honzův idol). Nakonec jsem byla představena hezké a sympatické dívce Monice, která tohle všechno uspořádala. Šikulka je to:-)
Když jsme odcházely, nějací chlapci z laviček na dvě rychle (...no polde svých možností) jdoucí důchodkyně několikrát - pokaždé v jiném rytmu i tónině, jednohlasně i sborově - zvolali:"Dobrý den!" načež obě babičky (podle svých možností) ještě zrychlily. Chudinky:-) Ale nevyznělo to vůbec neslušně nebo tak...prostě všude vládla pohoda a veselí...:-)
Mě i maminku akce nadchla a s příjemným pocitem, že to STÁLO ZA TO, jsme kráčely k domovu.
Snad tento "den hlinecké alternativy" nebyl dnem posledním.
Autoři děl: Horák (o kterém Honza mluvil jako o HoráCovi...,ale na obrazech byl podpis HoráK.Tak nevim..nechci někomu komolit jméno),Louthan, Komeš a další...
Pro ty, co dočetli až sem: Děkuji za pozornost!:-)
(...buďte shovívaví...)
|
|
|
