Živoucí - planoucí a žhnoucí… plamínek - naděje
V hluboké studni na dně srdce rozehřeje
S přídavkem věčného ticha a klidu
Zbavuje se věčného prokletí
V hluboké studni jen tma byla
Ta studna dávno se vysušila
Plnil jí osamělý pláč
Když jiskra dala plamínku tvář
Ona se začala plnit po kapkách
Byla vděčná tak zbavila… pomíjivosti
Dala mu místo jakoby v lodičkách
Dřívka znamenala živnou půdu
A voda je vynášela ke hvězdám
Spatřilo-li světlo výši země
Rozemklo se nebe - pominul chlad
Z jiskry plamen a z něho světlo
Útočiště pro život
Jako důkaz ve vzácných dřívkách
Postavil kdos oltář
Na znamení správné doby
Vyjití z želez a zloby
Pevně na zemi stát.
|