TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 27.11. Xenie

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

>		Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Šacení egilova šacení
Autor: swedish_nigg (Občasný) - publikováno 3.10.2006 (14:54:56)

	tichotam (Občasný) - 5.10.2006 > swedish_nigg> Myslím, že jsou tam dvě roviny. Jednak (s tou sukcesivitou) čteš tu první srofu a promíchávají se ti čtené časy ve vnitřním časovém vědomí. V tomto náhledu je ale lhostejné, v jakém pořadí časy přišly a jestli byly vyjmenovány dva nebo tři. V tom ti dávám za pravdu, ale taky si myslím, že estetický účinek podpořený tvou interpretací netkví v tomto banálním faktu vnímání času. Ta interpretace, která počítá s hrou času, se otvírá až jako reflexe, která si bere za předmět v minulosti prožitou sukcesi tří časů relativně pohromadě (v rámci retence a protence). Působnost básně se k nám myslím nedostává přímo, ačkoli se při čtení jaksi příměji děla. To byl myslím estetický účinek samotného čtení, ale účinek celku je už účinkem interpretace, kterou si dovedeme nakonec představit jako přítomnost, v ono vnitřním časovém vědomí jako "teď". Toto teď už ale není sled sukcesí jak jsu psány, ale sled sukcesí interpretace. Nemyslím si taky, že by to bylo tak, že po proniknutí do básně se slova začnou ztrácet a vidíme přímo hvězdnou oblohu bez mřížky slov. Protože "myslet a být je totéž". Myslím, že jde jen o ztracení mřížky konkrétního textu, ve prospěch neviditelné, protože nevytištěné, mřížky naší interpretace, která má ale pořád charakter oné mřížky jazyka. ?	Doporučil

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli tichotam
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)