Zlatý paprsek slunce

( jak rozkošné červánky ! )

nakreslí první strom

první les, první svah

a ještě nemá dost

a nikdo nemá dost,

olůvkem čmárali

znaky bolesti světu

zlaté olůvko

nebo i čína propiska

postupně vymalují přítomné účastníky

profil průseru

+ bolení slzavého bachoru

slzavý bachor budiž znak

tepaný generacemi rannímu tácku

včetně rohlíku, bílé kávy -

víla hledí jak sluníčko

( někdy bych ji lisknul, fakt, klisnovatí )

pravda ji osedlala tak

že hřívou zlatopaprsčitou

pohazuje koketně, ba nadhazuje bok

i když kanu vstříc trpnosti, trnům, tremolu břicha,

zpívají ptáci, rosa...

zpívají ptáci, rosa...

vata posledních veršů

zaoblí hrany kříže

chtěl bych vyloučit předmět

symbolu oběti i jiné,

nevědět zprvu nic