Prolog:
děkuju
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
skleněné město šlo spát
nad ránem
kaštany na stromech tiše pípaly
jako malá ptáčata Bůh kličkoval
ulicemi a lil do džbánů přede dveřmi
teplé mléko
jen malý chlapec nespal
seděl na chodníku díval se do nebe
a myslel na včerejší noc
na barevné konfety a vůni kukuřice
na náměstí tančili lidé
byla slavnost Dne Slunečního chrámu
někdo rozeslal pozvánky
chlapec si všiml mlíkaře
a utekl na dědečkův strom
rozhlížel se po krajině
s lány bílého žita
a všiml si že
vlčí stopy mizí kdesi
ve vysoké trávě
|