Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 26.11.
Artur
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Když potkáte tuláka z kolekce Setkání
Autor: Petr Christov (Občasný) - publikováno 9.8.2006 (16:28:19)
To neuvěříte, co se mi dneska stalo. Šel jsem se projít do nedalekého parku po vydatném obědě. Navíc po dlouhé době bylo přijatelné počasí, tak proč sakra sedět doma, že jo. Procházel jsem zrovna malým lesíkem, když jsem zpozoroval, že zprava z křovin jde nějaký muž. Došel na cestu, byl přede mnou asi sedm metrů.

Nebyl vysoký, zhruba metr sedmdesát. Štíhlý, dobře stavěný.Vlasů teda moc neměl. Na temenu byl úplně plešatý, jen vzadu jich měl pár, docela dlouhých, sahaly mu někam na ramena, ale bylo jich, jak když si pšoukne Šárka Vaňková.

Na sobě měl černý tričko bez rukávů, jakýsi černý džíny a tenisky, kdysi bílý, teď však nabraly barvu vyblité žluťi. Na zádech nesl starou a opotčebovanou krosnu. I přes tu vzdálenost asi sedmi metrů byl z něj velmi cítit alkohol.

Zpočátku jsem se lekl. To jak vylezl z těch křovin, jeho zjev, navíc v tom lesíku bylo celkem šero, to všechno na mě zapůsobilo. Trošku jsem zpomalil, abych ho SNAD nedohnal. Ale jak jsme vyšli z toho lesa, tohle ze mně spadlo. Navíc jsem si vzpomněl na Jacka Kerouaca, který v jedný knížcde, už fakt nevím v jak, napsal něco v tom smyslu, prosím případnou odchylku mi odpusťte, že kdysi se lidi tuláků nebáli, ba dokonce je zvali k sobě domů na jídlo, ale teď se jich všichni bojí, odsuzují je, matky před nimi varují své děti a policajti je zavíraj do vězení.

Dodal jsem si odvahu a dohnal ho.
"Čau, ty jseš tulák?"
"Cože?" odpověděl překvapeně.
"Sorry, nemyslím to nějak urážlivě, jen mě to zajímá."

Dali jsme do řeči, řekl mi, že cestuje z Domažlic, jen tak se toulá. Zeptal se mě, kde je nádraží, tak jsem ho tam doprovodil. Cestou jsme povídali, řekl mi, že byl učitelem, pak jsem zavedl řeč na Kerouaca a vůbec beatníky celkově.

Došli jsme na nádraží, zrovna odjížděl nějaký nákladní vlak bůhvíkam, okamžitě na něj naskočil, zamával jsem mu a vyrazil domů.


Poznámky k tomuto příspěvku
Martin (Stálý,Redaktor) - 9.8.2006 >

To je hezká příhoda:-) Takové si člověk dlouho pamatuje. Krapet jsi mi připomněl jeden příběh, který se mi stal přes asi osmi lety. Měl jsem jet za kamarádem do Buchlovic a protože už byla noc, řekl jsem si, že bych na Florenci přemluvil nějakého toho autobusáka, který míří na Ukrajinu. Jenomže tam byla pouze místa na sezení a žádný mne nechtěl vzít. A tak jsme se tam - úplnou náhodou - setkali já, pak nějaký kluk, který se po řadě let vracel napořád už domů z Kanady a nějaká holka, která se taktéž po letech vracela z Německa, kde do té doby žila. A všichni jsme hledali autobus na Moravu a všichni tři týmž směrem. Nakonec jsme šli na půlnoční vlak a tam se dali do řeči. Nejlepší bylo, že každý jsme byli úplně jiný - snad proto jsme si měli tolik co říci a nakonec vystoupili v Brně a zašli do noční hospody. Tam jsme spolu mluvili až do rána a až k ránu jsem chytil vlak a tím do těch Buchlovic odjel. Zvláštní na tom příběhu bylo, že jsme si na sebe zapomněli vzít kontakty a tak jsme se už nikdy od té doby neviděli.

A tak od té doby si vždycky, když vím, že někoho vidím naposledy, vzpomenu na tento příběh. Naposledy to bylo ve Švédsku, kde jsem byl pracovně a tam se zkamarádil s jedním klukem z Nigérie, který tam byl také krátce kvůli práci. Čtvrnáct dnů jsme tam odpoledne probádávali Stockholm a pak se rozloučili. Jak říkám, takové příběhy žijí ve člověku stále:-)

Ten příběh, co píšeš, by se dal jistě ještě rozepsat, ale jazyk, jakým jej podáváš, mi sedí a líbilo se.


Body: 5
<reagovat 
 Petr Christov (Občasný) - 9.8.2006 > Martin> No jasný, máš pravdu, dík.
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 9.8.2006 > A potom jsem napsal tenhle sloh o tom, jak jsem potkal tuláka:)
Body: 3
<reagovat 
 Petr Christov (Občasný) - 9.8.2006 > ztratila> Jak to myslíš?
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 9.8.2006 > Ironicky:)) - Je to přesně Martinův šálek čaje:) jeto trošku mimoidní, trošku školácký, trošku člověčí.
<reagovat 
Martin (Stálý,Redaktor) - 10.8.2006 >

Ono Ztratilo někdy "nesmyslně přeumělkovaný" - což mi upřímně řečeno někdy přijde, že pokládáš jedině za "in" - je myslím pro čtenáře daleko hůře stravitelné, než lidovější podání...ale na tom se koukám asi nikdy neshodneme...:-)


<reagovat 
ztratila (Občasný) - 10.8.2006 >

Martine, já jsem to nemyslela nijak pejorativně a zálibu v lidovým podání nikomu neberu - vychází z něj i spousta kvalitní literatury a dokonce hodně z toho nejkvalitnějšího v český literatuře. Nemám zálibu v přeumělkovanosti a nikdy mě nezajímaly žádný módní trendy (s výjimkou balerínek!), už vůbec ne v literatuře:))) - zajímá mě, kdo píše dobře, kdo špatně...


<reagovat 
Martin (Stálý,Redaktor) - 10.8.2006 >

To psaní "dobře, špatně" jistě Ztratilo nějaké mantinely má, záleží na tom, jaké má člověk nadání, kolik toho napsal a tak...vstupují tam ale také jistá subjektivní cítění čtenářova. Nemyslel jsem to nijak pejorativně, jen prostě každý máme na jisté věci jiný názor...nic víc...něco pravdy máš ty, něco já, jak už to tak mezi lidma chodí.  V poslední době se Ti akorát přiznám, že jsem jen nějakej alergičtější na takové ty úsudky o tom, zda je text napsán dobře či špatně...na Totemu se mi zdá, že se poslední dobou tyto poznámky přemnožily na úkor toho, aby ten, kdo dílo hodnotí, k němu tvůrčím způsobem napsal, co by třeba kde vylepšil. Kritik si tímto způsobem akorát zahojí ego a autorovi takové poznámky nemohou přinést nic jiného, než smíšené a podivné pocity.

Neber to na sebe...jen jsem se tu prostě musel vypsat ze svých pocitů z poslední doby...


<reagovat 
ztratila (Občasný) - 10.8.2006 > Martine, to je v pořádku, eště abys nesměl napsat svůj názor:) - Někdo taky říká, že se v poslední době na Totemu roztrhl pytel s grafomany - a není na tom nic špatného, páč kde nejsou omezení, kvantita logicky vítězí nad kvalitou. A někdy prostě básničce žádný dílčí rady nepomůžou, někdy jí nepomůže vůbec nic, protože její autor prostě neumí psát, jako já neumím šplhat po tyči. Navíc myslím, že čtenář autorovi v první řadě přináší zpětnou vazbu, je to dobrý / blbý, až v druhým plánu nějaké tvůrčí rady, co a jak zlepšit.
<reagovat 
myšák (Občasný) - 10.8.2006 > ten pocit znám, mockrát i zažil na K.znám málem nazpaměť - jen způsob napsání se mi nepozdává - nutně si musí člověk položit otázku typu: "stalo se to... no a co teď, co s tím?"
Body: 4
<reagovat 
ehm (Občasný) - 10.8.2006 > přijde mi,že jde o to,překročit tu hranici "strachu" potkat se s něčím - v této chvíli s někým - co pro někoho znamelo do té doby "strašákem".nejde jen o lidi,o názory,o všechno,čemu se bráníme a co nám ostatní řekli,naučili atd....a vono nakonec to je všechno jinak,když ta hranice zmizí....jestli chápeš..dobrý
<reagovat 
 Petr Christov (Občasný) - 10.8.2006 > Ivana S.> Tak to je.
<reagovat 
Arid (Občasný) - 8.8.2007 > milá příhoda:-)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter