Toužím se nadechnout nabrat svou očistnou sílu
sic pokládám vše za nemožné
Toužím vyloupnout se z destruujícho kamenného stínu
jsem chamrať pro negramotné
Znovu se bojím znovu se ovlivňuji světelným znamením
pokračování je na snadě- veřejnost pohřby tupohlavost snobárny
prohlédnout si záblesky skrytých myšlenek
obléci si košili z marných segmentů
letět a bez ustání věřit v přesvědčivou skutečnost
nad nic se nepostavit- pod nic se nevykazovat
umřít jak ďábel s perem
ukradnutým od Danteho milenky
jdu a nevím co chci teď kam půjdu až pojdu?
ach jak bych si přál mít královtsví pod koněm
nebo snad
pod drátěným pletivem ve strhujím množství
zoufalém ve stylu žížala-včera?
