Za minutu půlnoc

mé oči vytřeštěné

sledují podpis bývalé

co na stropě ho nechala

mezi hvězdami z fosforu...

Zdál se mi sen

ruce spoceny...nohy zmraženy

sen strašný na nějž bojím znovu pomyslet

neb nemusel bych již dnes usnout...

Temnými lesy kamsi jsem běžel

stále jsem kobrtal, stále jsem ležel

kdosi mě honil..."chcípni" neslo se lesem

až na palouk zelený jsem doběhl

uprostřed dívka celá nahá seděla

dlouhé kudrny v tváři krásné

jíž do země nehybně upínala

najednou z rukou ji krev proudem vytryskla

grymysa bolesti, zlosti, bezbožnosti...

roztáhla křídla o níchž jsem nevěděl

vzlétla a urputně řvala...

řvala až zabilo to mého vraha...

TEREZKOOO!!!!