Proč se v mracích skrývaj tváře
Co je za horizontem v dáli
Skryto jak sta svící záře
Uprostřed požáru

Proč požár ničí všechno živé
A to bez duše nechá žít
Proč se v tvé tváři, jindy tak usměvavé
Zračí napětí?

Neboj se Má lásko
Plameny pominou
A pak ti snad všichni
Prominou

V té rudé záři
Je skryto vzpomínek
Jak v dívčině diáři
A ty nevzplanou

Neboj se Má lásko
Plamínku svíčky ve svícnu
Kterým shořela má duše

Já ti prominu