|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Už zase zvoníš? Křápe starý, vší silou mrštím tebou proti zdi. Stále se klepeš v roztoužení, a voláš, vstávej, zvedni se a jdi.
Kdysi mě hladil libozvučným tónem, dnes vzbuzuje mou nechuť naslouchat. Po ránu křičí, třese se a sténá, a neví, chudák že ho nechci znát.
Už zase zvoníš? Poslouchej a mlč, zvuk tvůj mou nechuť vzbuzuje. A moje srdce, které staré ještě není, rychleji tepe, v spáncích pulzuje.
Zazněla rána, kov o stěnu se tříští a vzduchem letí starý ciferník. Ručičky času, po zemi se válí, je konec křiku, bohu dík.
|
|
|