| |  Lei (Občasný) - 2.6.2006 > Lin Sien Ti> Pro mě je tím důvodem skutečnost, že zkušenost (v širokém slova smyslu) sebraná z daleko většího vzorku, než jsem já sám, utříděná podle vhodných metodologických pravidel a případně abstrahovaná, má větší obecnou výpovědní hodnotu než zkušenost osobní, omezení časově, prostorově, kapacitně, neschopností kritického odstupu atd. atd. Ta je navíc ověřována, a to vše kolektivně (Nemá to tedy s "rozumováním" nic společného). Tu hodnotu to má samozřejmě vzhledem k poznání, v případě, kdy se snažíme něco popsat a následně předpovědět - v našem případě to byla výslovnost oněch zvuků. Osobní zkušenost má hodnotu pro něco jiného, to je jasné, a hodnotu má skoro jenom pro nás, protože jinak by to vedlo k "podle sebe soudím tebe", a to věru nikdy nic dobrého nepřineslo. Nemělo by se to směšovat, všemu co jeho jest, aneb je třeba funkčně rozlišovat.
Ohledně toho příběhu: Jak by tedy rolník měl na událost reagovat - "jako na zkušenost mezi jinými", tvými slovy? Nerozumím tomu proto, že je očividné, že každý přece zkušenost zpracovává a na jejím základě se řídí. Na jedné straně říkáš, že příliš "rozumoval", a na druhé straně, že "nerozuměl" příčinám. A kde se ta znalost příčin vezme? Řekl bych, že nejúčiněji pozorováním a jeho vyhodnocením.
| |
