Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 23.11.
Klement
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Sanitka
Autor: the_dark_side_of_me (Občasný) - publikováno 7.5.2006 (20:03:39)

“Ztrácíme ho. Připravte další adrenalin a 50 jednotek plazmy.”

“Tlak pořád klesá. Puls je skoro neznatelný; dýchá, ale přerývaně a se šelesty.”

“Nemůžete jet rychleji? Jestli se takhle potáhneme, ztratíme ho.”

“Rychlejc to nejde.” odsekl řidič sanitky a zaklel, protože měl plné ruce práce s kroucením volantu. Jeho nohy bláznivě tančily po pedálech a několikrát málem celou sanitku převrhl, když objížděl stojící auta a šněroval cestu od krajnice ke krajnici.

 

Co se to se mnou děje? Chci otevřít oči, ale jakási podivná síla mi to nedovolí. Tlačí mi na ně a na víčkách mám snad tunu. Když se chci pohnout, končetiny vypovídají poslušnost. Slyším jenom úryvky řeči, jak vedle mě někdo mluví. Nerozumím mu ani slovo. Někdo mu odpovídá - je to ženský hlas a mě připadá krásný. Na rtech mi hraje úsměv.

Vjemy kolem mě se pomalu začínají rýsovat do mnou přijatelné podoby. Hlasům sice pořád nerozumím, ale občas zaslechnu slovo a taky slyším motor. Asi někam jedeme. Točí se mi makovice, jako kdybych měl v sobě deset piv. Na své hlavě ucítím upocenou ruku - mozolnatá dlaň mi přejíždí po čele a po spáncích. Není to nepříjemné. Spíš takové... zvláštní.

Ale co se to se mnou doprdele děje?

 

“Má nehmatný puls. MÁ NEHMATNÝ PULS.”

“Neřvi, tím mu nepomůžeš. Defibrilátor, fofrem.

“Ještě tak dvě minuty. řekne řidič a smýkne volantem. Veškeré nepřipoutané vybavení sanitky létá po zadním prostoru, včetně dokotra a sestry.

“Zasraná bába! Co si kurva myslí?!”

 

Bolest mě probudí do stavu čtvrtinového vědomí. Nemám ponětí o tom, kde a jak ležím a jediné co cítím, je intenzviní bolest pulzující v dolí části mého těla. Aspoň si to myslím. Oči stále nefungují. Uvědomuju si, že ležím na zádech a jsem připoutaný jakýmisi pásy, které se mi zařezávají do těla.

 

Naskočil. Puls je v pořádku. Myslím, že přichází k vědomí.

“Což se nám moc nehodí, další dávku morfia.

“Doktore…”

“Co?”

“Krvácíte. Na hlavě.

“To nic není. Na to teď není čas.

 

Bolest se začíná scvrkávat. Skoro odezněla, zůstává jenom nepřijemný pocit, ale na ten si za chvliku zvyknu a přestanu ho vnímat úplně. Vidění se mi jako zázrakem vrací. Rozeznávám infůzi, zavěšenou nad mojí hlavou a kanylu zavedenou do mojí pravačky. Nade mnou se sklání muž, podle pláště doktor a periferně vidím i oblé pozadí sestřičky. Něco kutí, ale nevidím jí na ruce.

Něco z obou mediků vychází. Jakási energie, která na první pohled vypadá jako živá. Cítím z ní teplo. Jádro je uvnitř, ale obklopuje oba svou matnou září. Doktorova je temně fialová, sestřina zelená. Cítím, že kdybych se jich dotknul, poznal bych, jací jejich majitelé jsou. Jejich pocity, přání, tužby i hříchy. S údivem si všímám, že stejná záře se objevuje i na mém těle. Je sytě oranžová. Poprvé se vlastně zaměřuju sám na sebe.

Kdybych se mohl zhrozit, udělal bych to. Ale já nemůžu, protože neovládám své tělo.

Moje břicho je otevřené. Doslova. Temné provazce střev se tlačí ven; drží je jen provizorně obmotaný obvaz. Od pravého boku až k žebrům na levé straně je vidět krvavá stopa. Nevím, co se mi stalo, ale vůbec to nevypadá dobře. Ani trochu.

“Nabral vědomí. Myslím, že nás vidí – asi ho probudila ta bolest.”

 

“Tady je to morfium.”

Doktor ve spěchu bere do ruky injekční stříkačku s průhledným roztokem uvnitř. Proklepává nádržku a zavádí jehlu do žíly.

“Rychleji, skara, rychleji.”

Už tam skoro jsme.” zavrčí řidič.

 

Bolest naprosto odezněla. Už necítím vůbec nic. Už nejsem schopný ani pohnout očima. Ale něco přeci cítím. Podivný tlak, který se mi usadil v konečích prstů u nohou i u rukou a pomalu postupuje výš a výš. Kdyby to nebylo trhlý, řekl bych, že cítím, jak mi odumírají buňky a zatěžují krevní řetězec. Nebo spíš přetěžují. Moje buňky, můj odpad.

Nakonec vypovídají službu i moje oči. Ale já tu ještě pořád jsem. V hlavě, jako laserový paprsek v místnosti plné zrcadel, se odrážím od jedné stěny ke druhé na nekonečné pouti. Ale cítím, jak s každým odrazem mi ubývá energie a oranžová záře kolem mě je pořád slabší a slabší, přičemž vzdálenost, kterou musím urazit, než se znovu odrazím, je pořád větší a větší. Co jsem? Myšlenka? Nebo snad bláhověrci měli pravdu a existuje lidská duše? Ať jsem co jsem, pořád přemýšlím takže pořád ještě jsem. Aspoň to vím.

A pak mě to trkne. Bylo mi dovoleno naposledy se podívat na tenhle svět. Naposled se nadechnout.

 

Před nemocnicí řidič prudce zabrzdí a to už k zadním dveřím běží dva zřízenci s pojízdnými nosítky.

“Tak jsme…” nedokončil řidič větu. Vzadu panovalo podezřelé ticho. Když obrátil svůj pohled a střetl se s pohledem lékaře, hrklo v něm. Jeho oči hovořily za vše. Lesklé, nejenom ze soucitu a z lítosti, ale i z profesionálního pocitu nemohoucnosti. Sestra měla oči zavřené.

 

Myslíte si, že když umíráte, projde vám před očima celý život? Ani náhodou. Jenom si řeknete, že je to pěkně na hovno, chcípnout zrovna teď, když jste konečně našli smysl, pro který byste chtěli žít. Člověk vždycky nemá to co chce. A až při umírání si uvědomíte, proč tu jste, pro koho a pro co. A pak se vám chce strašně žít, vyměnili byste všechno na světě za možnost žít aspoň ještě jeden den a napravit aspoň kousek všech křivd, které jste za život napáchali. Ale pak už není nic, žádný písek v přesýpacích hodinách nezbyl. Pak vás to sežere. Přeju vám to. Je to úleva.

Uvidíme se příště.

 


 

PS: Nejsem zase tak zdatný v medicíně, abych věděl, co a v jakém množství se používá při zásahu saniťáků. Takže mě prosím za to nekamenujte.



Poznámky k tomuto příspěvku
back (Občasný) - 7.5.2006 >

Jak jsi to myslel s tím nedostatkem prózy ? :-))

 

Na dílku by to chtělo ještě zapracovat. Zvolil jsi závažné téma, které musí být naprosto důvěryhodné. K takovým dílkům se studují lékařské knihy !

 

K formě : je tam pár chybek.Občas v následujících větách opakuješ slova, mi, a podobně.Místy působí trošku kostrbatě.

 

K obsahu : puls je skoro nemmatný - ne neznatelný, jak by zaváděl jehlu do žíly, kdyby ta sanitka jela takovým způsobem ?

je tam toho více, ale stačí tak...Najdeš to sám.

 

Za ty chybky 4.

 

 


Body: 4
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 8.5.2006 > back> tim jsem utočil na tebe, že si už dlouho nic nenapsal(((:
ne, važně - pustil jsem po dlouhé době totem a na úvodní stránce jsem nenarazil krom překladů na žádnou prózu, takže tak...

jasně,říkal jsem, že na tom chci ještě zapracovat...takže nastuduju domácího lékaře a příště to bude lepší.

jj, opakování slov, to je moje(((:

no, s jehlou - kanylu už měl, tak jsem spíš měl napsat, že mu dal jinou kapačku...

jinak dyk.
<reagovat 
Brain (Občasný) - 8.5.2006 > namátkou myslím, že se v takových situacích neaplikuje morfium (které se ostatně vůbec málo používá), ale Dolsin, a to v množství, které by vypravěči zabránilo cokoliv vyprávět... ale čte se to dobře a s ohledem na "velké téma" a kontext Totemu je to zdařilé dílko. :)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 8.5.2006 > Felipe.> morfium nebo dolsin, kdo se v tom má vyznat...
každopádně sis možná všimnul, že i vypravěč pouze myslí a nic neříká...(-:
diky moc.
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 8.5.2006 > viz back .-)
tuším, že medik je teprve doktor medicíny,
zkus se pro příště vyvarovat takových těch "ohraných" formulací "na tváři mi hraje úsměv" "oblé pozadí" "temné provazce střev" atd...
Body: 4
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 8.5.2006 > Quotidiana> dik..
každopádně se těm formulacím nevyhnu...píšu takhle schválně. už jsem to od tebe slyšel několikrát(klišé a tak), ale já to tam prostě dávám, protože mi přijde blbý vymejšlet každému ustálenému slovnímu spojení novej výraz; ne že by to nešlo,ale potom to stejně není ono - posuď sama: "Oblé pozadí" nebo "kulaté pozadí" nebo "Pozadí, jehož tvary připomínaly koule" (: - no, nevim nevim(((:
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 8.5.2006 > the_dark_side_of_me> pozadí, jehož tvary připomínaly koule Myslim, že tohle by mě vytrhlo z transu čtení(četla jsem to tak rychle, že jsem vůbec nevnímala, že vedle mě zvoní telefon)
Doporučil 
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 8.5.2006 > Lola> teď nad tím nebudou bloumat a budu to brát jako kompliment(to s tim telefonem(((: )
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 8.5.2006 > modrá muška> děkuji velice(:
<reagovat 
Lola (Občasný) - 8.5.2006 >

mně je úplně jedno jestli je to možný nebo nemožný, jak probíhalo to ošetřování

Myslím, že je to jedno z nejlepších dílek v tomto měsíci.

Líbí


Body: 5
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 8.5.2006 > Lola> dík
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 8.5.2006 > the_dark_side_of_me> za pravdu se nedekuje
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 8.5.2006 > Lola> ale děkuje... občas je pravda to nejtežší co můžeš dát nebo přijmout, a já si zvykl děkovat lidem za to, že říkají, co si myslí.
dokonce jsem začal i děkovat lidem, kteří mi nadávají, protože k tomu mají důvod (svou pravdu)
<reagovat 
 Lola (Občasný) - 8.5.2006 > the_dark_side_of_me> 

A já děkuji, že jsi to napsal. Opravdu dobré Když už se děkuje. A pravda je vlastně relativní.(Co neni?)


<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 8.5.2006 > njn... jenže oblé pozadí má každá druhá, kdežto kdybys napsal, že "měla takovej zadek, že kdybych neležel na nadopovanej na nosítkách, tak už ji dávno po něm poplácám"... :D

<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 9.5.2006 > Quotidiana> jj, si siňora(((:
nicméně tohle mi do toho nepasuje, sice jsem trochu humoru do toho narval ale tohle už by bylo moc(:
každpoádně až napíšu komedii tak tam něco podobnýho bude(:
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 10.5.2006 > he he :))
... mně šlo spíš o to, že když je v povídce moc ustálených spojeních, tak to působí tak nějak povědomě, člověk si říká, že už to někde četl, ví co bude dál... .-)
<reagovat 
Bell (Občasný) - 11.5.2006 > Líbí ... text plyne a čte se to do konce a pak se nad tím musí jeden zamyslet ... brrr
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
celej on (Občasný) - 9.5.2006 > "Příteli chvátej esóes..." první věc co mě napadla už jak jsem četl nadpis... a první akční oknéko s typickými větami... jsem si říkal, že ses rozhodl psát pokráčko... nakonec to je ale jinak.
Ono to asi mělo smysl jako celek ty akční věty, ale mě přišli tak omleté, že mě teda v napětí neudržely ani na chvíli. Ovšem úvahy pacienta pěkné... možná ses ale zbytečně na začátku zabýval podrobně pocitům bolesti, rozkoukávání a polovědmí na úkor těch filosofickcýh úvah ke konci, které mi přišly děsně uspěchané a nakonec utaté posledním odstavcem, který čtenáře přímo atakuje, než aby je pozval k přemýšlení.
Krom toho mi příjde jako určitý paradox, že vidí ty barevné aury a pak se diví, že možná teda existují i duše... Nejsem žádný spiritual a proto nějak významně nevnímám rozdíl mezi aurou a duší... měl jsem skromně za to, že aura je vyzařovaná energie duše... klidně mi to osvětli...:) - že si čekal, že tě tady budou sjíždět na lékařině a já tohle co:)
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 14.5.2006 > DondedoG> yes, dik.

paradox to byl až na půdu, a to schválně(: hádej proč.
ale jsem rád za připomínky, já taky nejsem spiritualistta a trochu jsem do pocitů toho pacienta přidal svoje myšlenky, takže o duších a aurách uvažuje jako o věci, která zase tak důležitá není, nevěřil v ní celý život ale najednou vidí, že přeci jenom něco je.

a btw, jaký pokračování jsi myslel? Snový?
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 13.5.2006 > 3-4

už bylo řečeno

PS. kamarádova maminka je vrchní anesteziolog, když jí někdo k luštění křížovek pustil televizi a byl tam nějaký "lékařský seriál", tak při jakékoli blbosti automaticky přelomila tužku :-)
Body: 4
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 14.5.2006 > Václav Mráz> njn.
mě to s tím lékařením bylo úplně jasný, asi jsem si opravdu měl nastudovat nějaké knížky(((:
na druhou stranu když jsem se zeptal maturující zdravotní sestry, nebyla mi schopná odpovědět a poslala mě za záchranářema. jenže ty já žádný neznám(((:
<reagovat 
 Emmet_RAY (Stálý) - 14.5.2006 > the_dark_side_of_me> měls nějaké stopnout :-)))
<reagovat 
Čtenář - 6.6.2006 > Mě se to líbí ač jsem teda napjatá nebyla, ale to vůbec nevadí, zajímali mě spíš ty prožitky vypravěče,to bylo poměrně zdařilé. Ovšem musím vás zklamat - můj přítel zažil klinickou smrt a jediné co cítil než umřel tak bylo smíření a klid(jednoduše i kdyby šlo zrovna v tvým životě o něco závažného tak ti je to prý u p...), je Ti vše jedno a pak - nic....dokud ho zas nenahodili...Takže asi aury nebudou, ale proč se raději tímto neutěšovat? :-) Dobré a líbilo kdyby sis nevěděl co si máš o mým přitrouble dlouhým komentu myslet :O)))
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 6.6.2006 > Velmi dobrý je poslední odstavec. :-)
Povídla se velmi dobře čte. :-)
Body: 5
<reagovat 
Jahudkka (Občasný) - 6.6.2006 > Omlouvám se nebyla jsem přihlášená...jsem ten otazník, cha...
Body: 4
<reagovat 
vikinga (Občasný) - 8.6.2006 > K té jehle do žíly, je to absurdní, zavádět jehlu do žíly, když má kanylu:-), tj. když už jednu jehlu v žíle má:-))), ale to jen detail k již výše zmíněným.

Jinak nevím, jak se k tomu postavit. Stylistické hledisko někde kolem průměru, nic výrazného, oslňujícího.
Obsahové hledisko je fajn, i když je dle mého soudu málo a místy celkem lacině propracované. Souhlasím s výše uvedenou zmínkou o klišátkách, ta vždy nechávají umělecké dílo maximálně v rovině průměru, pokud ho neshodí úplně dolů:-)
Celkový dojem je neslaný nemastný, mě osobně výrazně nenadchlo, ale ani neurazilo.
Body: 3
<reagovat 
Lamarski (Občasný) - 12.6.2009 > Zaujaly mě tvé poznámky u próz, tak jsem se šla juknout z blízka;) styl se mi líbí a není nic nového, co bych měla napsat, už mě všichni předběhli. Jediné, co mi vrtá hlavou je, proč nepíšeš víc povídek, protože tohle, přes všechny mušky, je dobré. A přehled o zbraních a vojclech mě dost oslovil. Tak snad popřeju více času a inspirace inspiace;)
<reagovat 
 the_dark_side_of_me (Občasný) - 18.6.2009 > Lamarski> Děkuji, jak za zájem, tak za "kritiku" - nepíšu, jelikož nemám náměty. Většinou to na mě prostě padne a vím o čem psát, ale kdy se do toho "nutím", tak z toho nic není.

je faktem, že už jsem dlouho žádnej nápad nedostal. asi budu muset použít nějaký zaříkávání a něco si přivolat :)
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 22.6.2009 > the_dark_side_of_me> No jo, přesně vím, o čem mluvíš/píšeš. Do nečeho se nedá nutit. Ale ta stagnace psaní se pak prodlužuje a prodlužuje... někdy závidím Balzacovi tu jeho každodenní urputnost:)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter