|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Pepa není žádnej svatoušek, naopak, je to pěknej pacholek. Tak třeba jezdí autobusem načerno. On tomu ale neříká černá jízda, ale umění přelstít úřední osobu. Pepa si prostě z černý jízdy udělal virtuózní číslo. Dá se říct, že úplně vědeckou práci na bázi několika metod - aby to vypadalo vznešeně. Myslíte si, Zdeňka ho odrazovala a snažila se dostat z té šikmé plochy černýho pasažéra? Ale to víte, že ne. Naopak, ta ho samozřejmě bezmezně podporovala. Jak známo, blázen k bláznu sedá. V tu dobu jsem taky pochopil, proč se vzali. Pravda, blázni se vyskytujou, ale takhle hustě jen zřídka.
Teď vám popíšu několik metod, který Pepa používal.
Metoda - NOHNARAM
To je zkratka - nohy na ramena. Tu používal čast, ale když ho revizor poněkolikátý dohnal a chytil a Pepovi se nepodařilo revizora přesvědčit, že je chromej invalida v důchodu, zvolil metodu raději jinou.
Třeba Důstojník, to znamená, že dělal blbýho.
Revizor: "Prosím jízdenku."
Pepa: " Jízdenka, počkejte, jakou myslíte? Já jich mám víc. U nás na ústavu fasujeme lístky na jízdu vláčkem do země neomezených možností. Podívejte, dostal jsem tam panáčka."
A ukazuje revizorovi flašku rumu. Revizor většinou nevydrží tento psychologický nátlak a podlehne. Když procitne, raději odchází, nechávaje za sebou Pepu s vítězným úsměvem na tváři.
Metoda - SPÁČ
Pepa se drží oběma rukama držadla s hlavou skloněnou dolů. Když revizor přistoupí s nezbytnou otázkou "Kontrola jízdenek" , Pepa začne pochrupovat. "Héj,člověče, vstávejte", křičí revizor a začne s Pepou cloumat. Ale Pepa, místo aby se probudil, jak čeká celý autobus včetně revizora, začne chrápat ještě víc a k tomu si pomlaskuje. Revizor, bažící po zisku, se Pepu snaží stále probudit.Na konečný stanici, když už vystupují lidi a revizor je úplně vyčerpanej, se Pepa znenadále bleskurychle otočí na revizora a zařve:
"Co je zase.Proč mne budíš, víš, že ráno musím brzy vstávat."
A urychleně se ztratí v davu.
Metoda - PRAVDA
V autobuse k nic netušícímu Pepovi přistoupí revizor. "Kontrola jízdenek." Když Pepa vidí, že není úniku, volí metodu Pravda.
"Nemám", zazní hrdě a celý autobus přestává sledovat nudistickou pláž u silnice a otočí se k Pepovi.
"Cožéé?",vyhrkne revizor.
"Jo, promiňte, já zapomněl, že vy jste z automobilový dopravy a že vám to špatně zapaluje. Ale no tak, to nic, no, to se stane. Hlavně nebrečte, víte, tak ještě jednou, jo, sledujete. Já nemám lístek městské hromadné dopravy ve zkratce MHD - jo, sledujete, jsem černý pasažér. A vy? "
"Já ne, já jsem revizor."
"Správně a jestlipak máte taky lístek? Ukažte, no vidíte, tak to má být, no já už budu muset pomalu běžet, tak na shledanou."
A než se revizor vzpamatuje, Pepa už peláší k domovu.
Metoda - PROHLÍDKA PACHATELE
Pepa: "Lístek, jo, já se podívám, to víte, mám toho moc, na autobus říkáte, jo, tak ten se tu snad taky najde. Jé, ale tady mám lístek, ten by vás mohl zajímat. Je do divadla, no a tady koukám, jo, na činohru je a tady vzadu, jo, tak ten je půl roku starej, to vám ani neproplatěj, že jo. No ale to nic, já hledám, hledám. Víte, ale, kde já jsem ho u všech čertů a jednoho revizora mohl nechat.Jo, jestli jsem ho nenechal ve strojku, to je možný. My teď v práci zkoušíme nový počítače taky s takovejma papírkama a já jsem zvyklej je tam nechávat."
"No jo, tak ten už si někdo vzal. Já ho totiž neměl podepsanej. Víte co, tak to uděláme jinak, já vám řeknu adresu a vy mi pošlete pokutu domů."
Teď by se mohlo zdát, že se Pepa vzdává a odevzdává se do rukou spravedlnosti.
Revizor souhlasí : "Tak dobře, já si to napíšu. Tak jak se jmenujete?"
Pepa pohotově odpovídá: " Emanuel Huspenina, ulice U Masny 354."
"No jo, ale jak vám mám věřit, když nemáte občanku?"
"Zeptejte se mojí ženy, stojí asi o čtyři metry dál než já - tamhleta."
Revizor se prodírá ke Zdeňce.
"Promiňte, paní, je tamhleto váš muž?" a ukazuje na Pepu.
Zdeňka se podívá na Pepu, kterej vypadá jako když je v extázi smrtelný křeče. Šklebí se, že mu ani ten ksicht na to nemůže stačit a šíleně rozhazuje rukama.
Zdeňka rozumí. " Jo, ten je můj, toho si nespletu."
Revizor se ptá: "Mohla byste mi říct, jak se jmenujete, víte, kvůli identifikaci."
"Emílie Huspeninová", zazní hrdě.
"Děkuji, tak to je v pořádku."
Tady vidíte vzornou spolupráci týmu Made in Kulík.
|
|
|
