Řekl jsem jí sbohem.
Zabil jsem ji nožem.
Bylo to snad poprvé
co jsem spatřil tolik krve.
Krev na koberci, krev samá zeď.
Stalo se to právě teď.
Stále z ní stříká, stále crčí
ať už sakra mlčí!
Už je klid už je super ticho.
Před očima mám pěkné psycho.
Oko do duše okno se říká
a teď jí z oka cosi stříká.
Směs krve, mozku a oka
scéna jako od Hitchkoka.
V oku se moje ostrá kudla
tyčí jako božská modla.
Náhle se mi objevil úsměv na tváři.
To je tak, když se mi sakra něco podaří.
Zabil jsem ji a mým tělem proudí euforie,
sejmul jsem ji, neboť byla pěkná zmije.
