TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Mír svůj brániti budem!
Autor: Aleš (Občasný) - publikováno 17.9.2001 (00:53:48)

Pak zašeptám jim do uší
neplačte děti neplačte
oči svým rodičům zatlačte
vždyť plakat se dospělým nesluší
já šeptám vám...
jste slepí...? němí...? hluší...?

I zašeptám jim
plakejte děti mé plakejte
slzami zemi tu zalejte
když došel smích plakat již není hřích
a zapějte
Svůj mír budem bránit se zbraní v rukou svých !!
krví a slzami skropených.

Poznámky k tomuto příspěvku

Martina (Občasný) - 18.9.2001 > Co říci...velmi dobře napsané. I úvod k básni mne zaujal.		Body: 5

		<reagovat

Kremel Kryštof (Občasný) - 18.9.2001 > Kongeniální		Body: 5

		<reagovat

Ilona (Občasný) - 18.9.2001 > Standa K. Neumann a jeho bratři soudruzi by zaplesali...

		<reagovat

3022 (Občasný) - 18.9.2001 > Nevím ,připadá mi to děsně trhaný... třeba ten začátek - jaký děti ,jakej pláč? A co ten přelom ,do zcela jinýho tvrzení v druhý polovině? Zcela bez logiky. Promiňte ,ale mě to připadá podivný. Bez souvislosti. Bez hlubšího příběhu. Nebo spíš bez příbehu ,hlubší námět tam snad je ,ale je tam chudinka sám ,mám ten dojem...

		<reagovat

Kremel Kryštof (Občasný) - 19.9.2001 > Prostě kongeniální. A hotovo!!!!!!!!!!

		<reagovat

Martin (Stálý,Redaktor) - 21.9.2001 > Z mého pohledu nemohu v té básničce najít nějakou myšlenku, je-li to výzva, měla by mít nějaký spád od někud někam, dost rozházené. Ten úvod je ale pěkný.		Body: 1

		<reagovat

Aleš (Občasný) - 23.9.2001 > bude válka víte

		<reagovat

Aleš (Občasný) - 18.9.2001 > 3022 víš to je taková básnička... Kdes byl posledních pár století?		Body: 5

		<reagovat

	3022 (Občasný) - 3.10.2001 > Aleš> A nemůže bejt obyčejná básnička trochu srozumitelná?

		<reagovat

	Čtenář - 20.11.2001 > 3022> První řádek je pouhé básnické ozvláštnění. Jakýsi úvod. V druhém řádku jsou oslovovány děti, bez bližšího určení. Mohou to být děti básníkovi, či čtenářovi, ovšem interpretace že se vlastně jedná o básníkovy vrstevníky je také možná. Pláč symbolizuje beznadějnost situace ve společnost i ve světě (dojem je umocněn zářijovými útoky) a malé vyhlídky do budoucna pro následující (stávající, viz. výše) generaci. Dále jsou „děti“ vyzývány k odvrácení se od svých rodičů, jež, jistě ne úmyslně, mají tuto situaci na svědomí. Jsou vyzíváni k jiným mravním, zatím blíže neurčeným, hodnotám. Ač jsou vlastně ještě dětmi, situace je donutila předčasně dospět. Tři přídavná jména zakončující sloku symbolizují neschopnost komunikace. Vidět zřejmé. Slyšet řečené… V druhé sloce autor obrací náladu a naopak vyzívá k pláči, jež prosákne jejich činy. Omlouvá pláč, který je sice ve stávající kultuře pojímán jako nedostatek mužnosti, odvahy, avšak situace se již dostala tak daleko, že přináší vlastně úlevu a dává sílu. Báseň se dostává do svého zenitu, když básník vyzívá k jakémusi válečnému zpěvu, jež má být demonstrací toho, že jsou děti (autor se s nimi nyní ztotožňuje) připraveni postavit se za mír i kdyby to pro ně mělo znamenat válečný konflikt (jedná se o oximorón). Krev znázorňuje brutalitu možného střetu, slzy jeho tragičnost.

		<reagovat

Aleš (Občasný) - 21.11.2001 > Jelikož jsem si při psení recenze (viz. výše) nevšiml, že nejsem přihlášen, tak se samozdřejmě dodatečně podepisuji. Aleš Potměšnyj

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game