Pohádka o Angusovi a štěstí

   Angus chtěl být šťastný. Celý život nad tím přemýšlel, hledal v knihách a ptal se starších, ale nikde nenašel odpověďˇna svou otázku: „Jak mám být šťastný?“

   Nejednou si myslel, že má to skutečné Štěstí ( tak velké štěstí, že bylo úplně slyšet to velké Š na začátku) na dosah.

   Zasadil strom- vyrostla z něj nádherná vzrostlá jabloň.Angus měl dobrý pocit, ale nebyl šťastný.

   Tak tedy postavil dům- ten nejkrásnější a nejpřepychovější palác v celém kraji. Cítil pýchu, ale ani tehdy nebyl šťastný.

    Nakonec zplodil syna-  zdravé, pěkné dítě, které mu přineslo radost, ale štěstí to stále ještě nebylo.

    Po všech těch letech usilovné práce a snahy byl Angus z toho svého štěstí celý nešťastný.

A tak opustil strom, dům i syna a vydal se na opačný konec světa, aby konečně nalezl. Prošel každičký kout Země, všechny kontinenty, plavil se po všech mořích a řekách a prožil ta nejroztodivnější dobrodružství až došel na nejzazší výspu světa.

    Tady, na rozhraní země, pekla a nebe, v místě, kde se střetávají všechny živly, stál On. Největší a nejmoudřejší ze všech. Ani bozi nebyli tak mocní jako On. A obyčejný člověk, jako Angus, mu nesahal ani po palce u nohou.

    Zde se Angus zastavil a poklekl před Ním se zavřenýma očima.

   „Pověz mi, Ty nejmoudřejší a největší ze všech, jak mám být šťastný?“ zeptal se.

   A tehdy On odpověděl: „ Snaž se najít nebe.“

    A tak byl Angus šťastný.