Jasnovidectví
Prorazí tělem cihlovou zeď
zachvějí se větry, jindy ostražité
Zvedne se písek z hladiny
zatoužíme jen naposledy být ochránci
nasadíme si růžové kšiltovky
budeme si hrát na barevný svět
tam v popředí číhá černý pes
vezme nás s sebou do věčného ohně
krůpěje rosy uvíznou v očích
naposledy schladí unavené myšlenky
mrtvolný pohled do oblak je poslední zprávou Bohu
možná ďáblu
zašklebí se ti kopretina do studených tváří
Sbohem širá Květeno, matko Země
obejme mě pevně kamení, pak nás rozdrtí na prah
Maminko, už nebudu, už nechci, vidět do budoucnosti!
|