Starej opilec se potácel bezútěšnou nocí
sídlištních lamp a posměchu
studeně netečných paneláků
do svý klece v jednom z nich.
Nikdo ho neměl rád,
nikoho neměl rád,
jedině snad všechny okolo,
když bylo veselo v hospodě
a on měl v sobě zrovna
rychle vypitý tři piva
a někoik panáků.
Potom vyvstala ta hezká
chvilková iluze
ale jenom do tupýho návratu
do prázdnýho mrtvýho bytu.
Bez hlasu televize.
Neměl na opravu.
Všechny peníze dával
za nájem a za chlast.
Měl rád lidi
ale oni se ho báli.
Jenom stejný opilci
mu cpali svý žvásty
svýma páchnoucíma dechama
do jeho vožralý hlavy.

3.12. Léta Páně 1997