|
Můj život – půlka století
Ne
už se nechci smířit s málem
Byla jsem máma od dětí
na tisíc kousků roztříštěná
vášnivá milenka
i žena
k plenám a hrncům odsouzená
a to mi srdce naplnilo
vždy láskou
mnohdy k zalknutí
Víc přátelství než velkých flámů
a malé rány nepočítám
kde s lehkostí se chytračí
t am moje místo vážně není
a přesto jsem se
zlobě díky
vždy nevyhnula odsouzení
Miláčku
halooo!
Ještě jsi tam?
Jak často prázdné srdce svádí
obklopovat se harampádím
s důvěrou že si užije
laskání trochu
rozptýlení!
V tom bohatství mé dávno není
má smysl hrát jenom vabank
Ne
vůbec nic si nevyčítám
Miláčku
halooo!
Ještě jsi tam?
Za všechny dary splácím daně
a nevzpouzím se
Odevzdaně
odevzdám ti co tvoje jest
můj Bože
ač se občas viním
slabostí svou že čest si špiním
večer když v lože uléhám
a naléhavě nal éhám:
V nesmírné touze zas se zmítám
miláčku
halooo!
Ještě jsi tam?
Ne
už se s málem nesmířím
napnu sil pár svých
co mi zbylo
planetu najdu malou
milou
jen pro stoličku a tři stromy
nepřízeň žití navždy zlomím
obklopená jen modrým nebem
a tebou
Lásko
denním chlebem
| 
