Pojednání o smyslu vichřic

Jsme z kraje bez tornád

z kraje mírných vánků,

kde často jen

při západu slunce

vzduch trochu se rozvíří

a tak možná skrytě

toužíme po vichřici.

Stát vprostřed ní

(a ustát)

a nechat se

orvat do prostoru.

Jsou vichřice – lidé,

vlétnou do života

a strhají tě

zevnitř srdce.

Jsou vichřice – dny

od rána se mračí

a k večeru

zůstane nepořádno

Jsou vichřice – chvíle

ani je nepostřehneš,

ale už nic nebude stejné.