|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Sluneční kotouč vypaluje polední kolečka do protějšího domu a nárazy větru se opírají do skleněných tabulí. Sklo se prohne a na zdi protějšího domu hází odlesky v podobě prasátek. Blázinec na ulici umocňuje houkání záchranky. Každou chvíli. Nahorů a dolů. Stejně jako život. Tichou chodbou za mými zády se občas ozve klapot číchsi podpatků. Tam a zpátky. Neslyšné proudění klimatizace odkudsi přineslo vůni vepřové pečeně se zelím. Grafik Jenda si počkal na cinknutí mikrovlnné trouby a pak se s chutí pustil hned vedle počítače do dvojité porce knedlíků. V protějším bloku domů mají v suterénu maličké bistro Vietnamci. Navzdory televizním strašákům nabízejí srdnatě zákazníkům dvanáct jídel, která v konečné podobě navzdory názvu představují čtyři kousky masa, pár kousíčků pórku a trochu nadrobno sekaného hlávkového zelí. Liší se jen tím, že je to v rýži nebo s pečenými rýžovými nudlemi. Poctivě zalito sojovou omáčkou pro široké okolí levný zdroj polední porce kalorií. Naproti závodní jídelna, ohřívaná jídla z cateringu, vzorové porce, nadsazené ceny. Platí se stravenkami a majitelé si mastí kapsy. Na dalším rohu v prosklené panerii posedávají studenti, cpou se pizzou a pijí na litry coca-colu. Je půl druhé a polední krmení divé zvěře pomalu končí.
|
|
|