Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 24.11.
Emílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Zvířata
Autor: Ischade (Občasný) - publikováno 2.10.2005 (09:50:26)

Zvířata

Když se podíváte z okna, co vidíte? Zahradu, cestu, sídliště nebo něco takového… Vidíte nebe… možná řeku…. co vidím já? Nevím co to je, ale můžu vám to popsat.
Když se odhodlám přistoupit k oknu a vyhlédnout pak vždy jen přes sklo. Otevírat okno je životu nebezpečné, atmosféra již dávno není dýchatelná. A pak jsou tu taky ty… zvířata. Odmítám přijmout myšlenku, že by mohli být inteligentní. To se přece pozná, ne? Objevili se teprve nedávno, jsou něco jako obrovští netopýři s lidskou tváří, celý černí a mají obrovské oči. Vidím jak si poletují po obloze a tiše jim závidím. Jsou volní, mohou dýchat zdejší atmosféru, mohou ven. Závidím a nenávidím. Někdy přiletí až sem, posadí se na okno a pozorují lidi za ním jako obrovští ptáci. Jak strašidelně to působí. Jako obrovské zoo. Zoo čítající 9 miliard kusů.
Dnes v noci se mi zdál sen. Zdálo se mi, že stojím před zrcadlem a v odrazu vidím skulinu pod oknem, kterou proudí nebezpečí ve formě otráveného vzduchu, a vím co přijde.
Celý pokoj se propadá do šera. Podívám se lépe a vidím, že ne pokoj, ale jen já tmavnu až je má kůže černá jako obsidián. Obsidián, který skrývá celý svět. Padám na kolena hrůzou i bolestí. Lopatky se mi protahují do hrotovitých výběžků z nichž vyrůstají blanitá křídla. Odpadávají mi víčka, zornice se nepřirozeně zvětšují. Vidím až neskutečně zřetelně. Pak se ve mně cosi pohne a já se začínám dusit. Vrážím do okna se zběsilostí tonoucího, který do plic nabírá vodu. Konečně sklo podléhá mému náporu a praská. Málem omdlím jak se mi dech vrací tam, odkud byl tak násilně vytržen. Naberu výšku a odlétám do noci.
Po probuzení mám pocit něčeho v nepořádku. Večer se do mysli vkrádá neodbytný pocit deja vu , když odrazem v zrcadle spatřím skulinu pod oknem. Zdrceně usedám na zem a očekávám svou přeměnu s klidem slabomyslného. Ta na sebe nenechá dlouho čekat…

Všude je tma. Tma a zima. Jako mámivé bludičky na mě poblikávají světla dole. Jsou to vlastně jakási terária, v nichž žijí podivná zvířata. Přilétám tak blízko jak je to jen možné a nahlížím dovnitř. Zvířata. Nic jiného nemůžou být. Jen zvířata mohou žít v teple a světle aniž by se o ně s kýmkoli podělila. Tady je přece taková tma. Taková zima…


Poznámky k tomuto příspěvku
celej on (Občasný) - 2.10.2005 > Tak tohle se mi líbilo. I ta myšlenka! Nemám co dodat...jen možná je mi trochu líto, že je to tak krátké...mohl jsi to roztáhnout do nějaké historky...ale jako nápad je to super!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Rawen (Občasný) - 2.10.2005 > hm! překvapilo
Body: 5
<reagovat 
Lamarski (Občasný) - 3.10.2005 > Musím přiznat, že mě to nějak neoslovilo
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 31.10.2005 >
Body: 4
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter