Lásce první a poslední
dnes jako
nikdy snad jako nikdy dnes se chvěji
ne v marné
naději ne v marné beznaději
jen jako
vánek jde přes listí a pozašumí
a duše
pochopí když pochopiti umí
ten pramen
nezdržíš co z podzemí se řine
teď perlí brilianty teď odstíny
má jiné
hned krví
napojen hned perleťově tryská
hned plane v
rozkoši hned po něčem si stýská
ach po čem
srdce mé vždyť láska tvá je živá
co jednou
milujem nikdy se nepohřbívá
jak prudce
zabolí to dávné vzpomínání
vy přece
pamatujete má kouzelnice paní
na čiré
západy na slunce rozhořelé
na doby
mladých jar na vášeň vzňatou v těle
ne pouhou
vášeň ta pálí žhne a plane
já musím
vzpomínat dnů lásky milované
své lásky
nejčistší své lásky z prvních prvé
kdy ještě do
snění je plný akord krve
bůh touhy nevstoupil
však čistá duše ženy již okem dychtivým rozkvetla do proměny
má lásko
nejdražší to první políbení
mě líbá dnes
a zas a líbá bez zkončení
kolem je
noc bez hvězd nočního nebe
zda tebe u srdce to taky nezazebe
jak mě v hodině rozloučení
bez konce
láska je a konce není není
chci zpívat s
básníky však němá je má sloka
když vidím
záblesky jiskry tvého oka
tvůj pohled
vidím zas je jiný stejně sladký
a já v něm
bezpečně se vracím k zdroji lásky zpátky
dnes jako
nikdy snad jak ještě někdy cítím
co slovem
nepovím a co veršem nezachytím
co nelze
vyzpívat co po pelyňku chutná
co pro mne
úsměv má když skutečnost je smutná
co kvete po růži co voní po jasmínu
co je a není hřích co nezná
lidskou vinu
kolem je
noc bez hvězd nočního nebe
já vidím tvoji tvář
zasetou do nebe
tvář měnící se
dnes včerejška ozvěnami
tvář cizí i
blízká mně
ten hlas mi
tak drahý známý
ten první záchvěv tebe