Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 26.11.
Artur
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
NEDĚLE ŽIVOTA
Autor: Pan Knoflík (Občasný) - publikováno 2.8.2005 (10:54:59)

když noc skreje smutek a žal

                                           pozvednu sklenku vzhůru

měsíčním svitem nechám si vermuth ochutit

                                                                               zvláštní pachutí melancholie

                                                      ztežka usedám

v těžkém žáru mdlé opilosti

                                 útočící skrze prašný břich

zmítám se v oblacích myšlének

                                   letající nazdařbůh kolem

snažíce se mými spánky dostat dovnitř

                                                    do mé hlavy

hnány pachem stále silnější vůně alkoholu

                                                       který sklenku za sklenkou posilňuji

bijí stále silněji

               tlačí hlavu jako by jen umaštěný papír byla

až nakonec nezbude z ní nic

                                         jen prazdno,které smetu ze stolu

drobty rozházím okolo

                           snad aby mravencům přišly vhod

 

když noc skreje smutek a žal

                                          pozvednu sklenku vzhůru

měsíčním svitem nechám si vermuth ochutit

                                                                              zvláštní pachutí melancholie

láhev blíží se svému konci

                                  radostně ji dlouhými loky zabíjím

až zbude jen ulepené dno

                                   to hlavu svěsím

 

když noc skreje smutek a žal

                                           pozvednu sklenku vzhůru

měsíčním svitem nechám si vermuth ochutit

                                                                                zvláštní pachutí melancholie

dnes snad už naposledy

                      už naposled

jako včera,předevčírem,rokem či týdnem

                                                        usednout v zatuchlý kavalec

v trhající noční košili

                         dle módy zdejšího dómu

vše jen s pruhy bílými,černými

                                     paže číslem lemována

noc za nocí

           sklenku za sklenkou

snaží se svého majitele usmrtit

                                       jako i ona dříve vzala život tělu

které nadevše milovala

 

leč zubatá je mrcha neprodejná

                         která uši pro úplatky nemá

 

                                                                                                                                      ale ja ji tak zoufale potřebuji . . .



Poznámky k tomuto příspěvku
zadek (Občasný) - 3.8.2005 > To pozadí je tak strašný, že to ani nebudu číst, abych nepřišel o zrak...
<reagovat 
g morr (Občasný) - 2.8.2005 > Zubatá skutečně nemá uši.
<reagovat 
 Pan Knoflík (Občasný) - 3.8.2005 > g morr> Má to navodit náladu,jakou,to je na tobě.Je to děsné pozadí,ale dá se to.Má to prostě svůj účel...
<reagovat 
 g morr (Občasný) - 3.8.2005 > Pan Knoflík> To asi bylo pro zadek... tedy ho zvu.
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 4.8.2005 > i pán pravil: sedmého dne odpočívej....
Body: 1
<reagovat 
Věza (Občasný) - 15.12.2008 >
Body: 4
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter