Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 24.11.
Emílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
No title 2
Autor: IsabelTorr (Občasný) - publikováno 31.7.2005 (16:59:36)

Po tom co vypily své víno a taky zlikvidovaly další dvě zelené jim hned celý koncert připadal zábavnější. Kapely, co hráli sice nebyly nic moc, ale  když na podium nastoupilo „Víno zadara“, tak se hne době rozpohybovaly a přidaly se k ostatním poskakujícím na parket.

Jejich taneční výkony byly vskutku divoké a to v pravém slova smyslu. To znamenalo,že je rychle unavily a ony se musely u baru trochu osvěžit dalším vínem.

Než ho vypily kapela dohrála. Zdálo by se, že je to bude mrzet, ale když zpozorovaly všechny členy kapely jak se blíží k baru hned jim nálada stoupla.

„Ahoj Ivanko!“ řekl strejda a pohladil neteř po vlasech. Romana zatím někam zmizela, ale hned jak se Ivana otočila zahlédla jí jak koketuje s nějakým neznámým klukem.

Strejda nenechal Ivanu nic říct a hned jí podával další zelenou. „Od strýčka se to tak nebere a taky se mu neodmlouvá.“ Pronesl nesmlouvavě.

Vlastně by stejně neodporovala, zvlášť když tam s nimi stál i Honza! Se všemi si přiťukla a všem byla strýčkem představena. Nikdo z kapely ji neznal, jediný Honza pronesl, že se už znají a spiklenecky na ni mrkl. Připadala si jako v sedmém nebi.

Její štěstí však netrvalo dlouho, protože za chvíli všichni nikam zmizeli a ona tam zůstala sama, jen s další skleničkou vína, která tam zbyla po strejdovi. Vzala ji tedy do ruky a vydala se hledat Romču. Nikde ji však neviděla. Alkohol se na začínal projevovat. Ruce ji brněly a nohy měla strašně těžké. Navíc po pohledu na hodinky zjistila, že je půl jedné. To znamenalo, že za půl hodiny už musí spořádaně lež doma v posteli.

Začínala propadat panice. Bez Romany nemůže odejít, ale přijít pozdě taky nepřicházelo úvahu. Naštěstí přišla záchrana! Objevila se u ní naprosto opilá Romana v náruči kluka, se kterým předtím flirtovala.

„Nezlob se, ale já tu ještě zůstanu.“ Vykoktala ze sebe a raději rychle před přednáškou, která by od Ivany následovala, zmizela někdy na podiu.

„Já nechci jít domů sama!“ řekla si pro sebe a naštvaně vypila poslední kapku vína, co zbyla ve skleničce. Vydala se skleničku odnést zpátky na bar.

„Ty jsi ještě tady.“ Zkonstatoval strýček, když ji uviděl pokládat skleničku na bar.

Ivana mu vysvětlila, že Romča si tu našla nějakého kluka a ona teď musí jít domů sama.

„To nepřipadá úvahu. Pojď sem,“ řekl a ukázal na Honzu „říkal jsi, že se znáte, viď? Tak prosím tě doveď mojí neteř domů.“

Honza souhlasil a pokynul jí, aby vyrazili. Ještě se rychle rozloučila se strýčkem a přijala Honzovo nabízené rámě.

„Neotravuju tě?“ zeptala se hned jak odešly z hlučného kulturáku.

„Vůbec ne, rád tě doprovodím!“

„No, on ti to strejda spíš vysloveně nakázal. Nerada bych ti byla na obtíž…“

„Ty jsi, ale trdlo. Kdybych nechtěl, tak s tebou nejdu a už toho nech!“

To Ivanu vysloveně potěšilo, věděla, že on to nemyslí, tak jako ona, ale dělalo jí to dobře.

„A jak se vůbec teď máš? Dlouho jsem tě neviděla…“ samozřejmě to znělo hloupě, ale musela něco říct, aby řeč nestála.

„Všechno je stejný. Hodně zkoušíme s kapelou, taky v práci je to velká makačka. Prostě mám hrozně málo času a moc co dělat.“

Kdyby neměla v hlavě ty vína a všechno to ostatní, tak by teď asi jen mlčela a v duhu by si řekla, že to rozhodně není její problém. Teď ale měla povolené zábrany.

„Tak to ti závidím. Já se hrozně často nudím. Vím, že bych měla dělat něco jinýho. Ale ono to není tak snadný, když není s kým…“

Soucitně se na ni podíval: „Ale prosím tě, musíš mít co dělat. A nesmíš se tak litovat. Co bych měl říkat já? Ani ne před týdnem mě nechala holka. Byl jsem z toho dost hotovej, ale co můžu dělat…“

Netušil jak moc se teď Ivanina dušička zaradovala, ale musela se snažit, aby to na ni nepoznal. „To mě moc mrzí. Třeba se k sobě ještě vrátíte…“

„To těžko, ale nechce se mi o tom teď mluvit.“

„Chápu, ale nic si z toho nedělej. Ty jsi hrozně hodnej a milej kluk!“

„To mě ještě neznáš! Jsem hrozná svině!“

„Ale prosím tě. Vždyť tě docela znám a takovej rozhodně nejsi… No, tak já už jsem doma.“

Otevřel jí dveře, které je vpustily do paneláku, ve kterém Ivana bydlela.

Ještě chvíli tam stáli Romana ho objala: „Děkuju za všechno.“

Možná tomu nebudete věřit, ale v tom objetí nebyla žádná snaha o to, aby ho sbalila nebo něco podobného. Prostě mu byla za všechno hrozně moc vděčná.

On objetí opětoval a když se od něj vzdalovala chytil ji za ruku a přitiskl své rty na ty její. Toužil ji líbat, ale Ivančina nezkušenost mu v tom bránila. Držela rty pevně u sebe a nedala mu tím šanci o nic bližšího. Nevěděla, že dělá něco špatně. Naopak byla strašně šťastná, že ji políbil! Rozloučili se a ona už začala pomalu stoupat po schodech.

„Honzo!“ zavolala na něj ještě než úplně zmizel. Vystrčil ještě hlavu z domovních dveří a zeptal se, co se děje.

To ona však nevěděla. Netušila, proč ho zavolala zpět. Snad ještě nechtěla, aby tenhle večer skončil, ale teď nevěděla, co má říct.

„Nechtěla jsem být trapná…“ ještě než to dořekla, tak jí bylo naprosto jasné, že jestli nebyla trapná předtím, tak teď určitě!

On se však jen shovívavě usmál a jistě si pomyslel, že asi dnes večer trochu přebrala.

„Nebyla jsi.“ Pak už opravdu odešel.

Ivana už za chvíli ležela v posteli a i přesto, že se s ní pokoj trochu točil, nemohlo jí to zabránit v tom, aby stále si v myšlenkách stále dokola přehrála ten polibek, který býval mohl být mnohem delší a významnější a třeba by i býval znamenal začátek jejich vztahu. Jenže jak jsem už řekla, to ona ještě tehdy netušila…



Poznámky k tomuto příspěvku
MiKa (Občasný) - 31.7.2005 >

musím říct, že nevidím žádnou změnu oproti prvnímu dílu - třeba by to v tom bravíčku uspělo, ale tady...např. obrat "tak se hned obě rozpohybovaly" - to zní, jak když si dávají rozcvičku, postavy nejsou vůbec vykreslené, děj plytký, nemám si tu co vychutnat

 - pozor taky na mluvnici


<reagovat 
MiKa (Občasný) - 1.8.2005 > ale na druhou stranu věřím, že své čtenáře by si tvůj román našel, jen prostě já mezi ně nepatřím
<reagovat 
jan(ek) (Občasný) - 1.8.2005 > nebude...
<reagovat 
Lamarski (Občasný) - 1.8.2005 > Máš tam často se opakující slova, gramatika stále kulhá - ta shoda podmětu s přísudkem + čárky ... pořád mi chybí nějaká zajímavá zápletka, aspoň nádech. Souhlas s MiKa, o těch divných slovních spojeních už jsem mluvila minule.
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 2.8.2005 >
Body: 1
<reagovat 
celej on (Občasný) - 1.8.2005 > No tak genialní suchost minulého vypravěče vyšuměla...menší naznak jsem postřehl jen v při objasnování co dělala Romana: " Koketovala!"
Autor(ty) si dokonce popletl ve velkolepém finále hlavní protagonisty a koketující Romču vsunul do náruče vesnického kytaristy Honzy před vchodovími dveřmi paneláku...

Víš první otazku, ještě než to neco začneš dávat takhle na net je: " čím to má zaujmout?" To je to na co naráží všichni tím brávičkem...je to příběh, který si trošku pozměněně zažila snad každá...a ty postavičky jsou jak vystřihlé z abíčka...Hodnej Honza, Koketujcí Romče a Nezkušená Ivana...opět ožívají ve svých skutečných patáliích...RADA od Haliny: Rozved Postavy! snad nejsou jen šablony...

Stejně já zůstávam věrný tvému románu, chci víc suchý hlášek vypravěče!!!Ty totiž okořenili tento patos o něco nevídaného...

Prosímtě jestli chystáš zápletku, že Koketující Romča sbali Hodného Honzu nezkušené Ivaně varuj mě...
<reagovat 
 IsabelTorr (Občasný) - 2.8.2005 > DondedoG> Ahojky,
moc ti děkuju za tvůj názor na můj román. Víš píšeš, že se ti postavi zdají jako šablony, ale to nejsou. Z velké části se mi tohle všechno přihodilo, i když samozřejmě přiznávám, že s velkými změnami a i konec bude asi jiný. Jinak to že jsem si spletla jména je fakt velká chyba a to máš svatou pravdu! Hned si to opravím.
Jiank neboj se Honza s Romanou nic mít nebude a ani neměl - tedy doufám:)
Doufám, že se tu budou další díly líbit o něco víc!
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 3.8.2005 > IsabelTorr> Spíš než vytvářet nové díly se stejnými chybami, je lepší se zamyslet a přepracovat to co už jsi napsala.
<reagovat 
Fleur16 (Občasný) - 6.8.2005 > 1. Mockrát se ti tam opakuje spojka „ale“ a jsou tam i nedokončená slova
2. Píšeš tím způsobem, že si sedneš a něco tě napadne( může to být velice vynikající nápad), ale ze svých zkušeností vím, že ten nápad se snažíš rozvést. Pekelně a to doslova se snažíš nad tím přemýšlet,aby to bylo zajímavé. Já tě upozorňuji, že se takhle podle mě nepíše. Na tomto poznávám svoji chybu před roky. Musíš vždycky počkat až tě to v nečekané chvíli napadne. Nesmíš chvátat. Tvůj spěch je vidět na chybách i na postavách do kterých se nedokážu jako čtenář vžít.

Body: 1
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 8.8.2005 > Fleur16> Tady jde o to, že autorka si nebere ponaučení z žádných připomínek a mrská další díly, aniž by opravila (možná se mýlím) předchozí spáchané (po)činy ;)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + sedm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter